Konference „Kulturne pamiatky v zrkadle archivnych prameňov“ Častá – Píla, Slovensko, 10. – 12. května 2005 a podmínky zpracovatelů archivních rešerší na Slovensku
Před několika lety se mě nejmenovaná jihočeská kolegyně, která rovněž zpracovává archivní rešerše, ptala, proč neuspořádáme konferenci archivářů – historiků, zabývajícími se dějinami staveb. Tehdy jsme jí odpověděl, že podobná konference je u nás nereálná. Domníval jsem se, že my archiváři (zde i níže textu pracovně míním zpracovatele archivních rešerší pro SHP) nejsme svébytným oborem, který by měl organizovat nosné konference, provádíme jen jakýsi servis s využitím jak historické metodologie, tak i pomocných věd historických. Tento servis má sice své recepty, které lze honosně nazvat i metodikou, těžko si však dovedu představit konferenci složenou z metodologicky závažných příspěvků.
O to více jsem byl zvědav na úspěšnost či neúspěšnost odvážného činu Archivu Pamiatkového úradu SR uspořádat podobnou konferenci bez velkých příprav oboru stavební historie na Slovensku.
Konference byla věnována památce nedožitých devadesátých narozenin PhDr. Vendelína Jankoviča, CSc., a prakticky i prof. PhDr. Alexandru Avenariovi, který se však uspořádnání konference, nad kterou zprvu držel odbornou garanci, již nedožil. Již u těchto dvou osobností je patrná první odchylka v prostředí, ve které pracují čeští a slovenští archiváři. Zatímco v Čechách se obor prakticky bez výjimky konstituoval v rámci ateliéru stavebněhistorického průzkumu v projekčním podniku SÚRPMO, na Slovensku byla zcela opačná situace. Hned dvě jmenované osobnosti, které prošly složitými peripetiemi nerežimních a politicky perzekuovaných historiků, a které neměly možnost nalézt patřičné místo v příslušném historickém ústavu, mohly nalézt své působiště jen v památkové péči. Celkový postoj k historickému výzkumu nakonec ilustrují Avenariova slova napsaná v osmdesátých letech 20. století a adresovaná někdejšímu vedení ústavu: „“… cítim sa povinný vzhl’adom k svojej profesii i doterajšej praxi upozorniť vedenie ústavu čo najdoraznejším sposobom, že zanedbanie resp. úplné opustenie historicko – archívnej dokumentácie pamiatkového fondu je jednou z najzávažnejších prekážok pri plnení neodiskutovateĺnej povinnosti Pamiatkového ústavu, ktorou je poznávanie a zhodnocovanie pamiatkového fondu. Zanedbanie takéhoto typu dokumentácie sa odráža a v krátkej budúcnosti sa ešte vypuklejšie odrazí okrem iného i na kvalite i dosahu odbornej publikačnej činnosti ústavu.“. Dovedeme si podobné prohlášení představit vůbec u nás? Avenarius je zároveň zpracovatelem velmi stručné „Metodiky specializovan´ého archivního výskumu pre potreby pamiatkovej starostlivosti“.
Tradice sepjetí památkové péče a historie tak zcela zakořenila a nezměnila ji ani generační obměna. Ve výsledku je konstituován Archiv Pamiatkového úradu SR. Na okraj a pro vysvětlení nutno dodat, že pro vykonávání terénních průzkumových prací vydává slovenské ministerstvo kultury osvědčení, které však u zpracovatelů archivních rešerší není požadováno, tito by jej však rádi získali. .
Referáty samotné konference byly rozřazeny do několika logických celků. Po úvodním oddílu věnovaném zmíněným protagonistům oboru následovaly oddíly k archivním pramenům a výzkumům, památkám sakrálním, panským sídlům a fortifikacícm, movitým kulturním památkám, technickým památkám, městům a novodobé architektuře a architektům.
Nemá význam rozebírat veškeré referáty, níže se zmiňuji o výraznějších vystoupeních. Význam Alexandra Avenaria a Vendelína Jankoviča shrnuli především Peter Škulavík, Martina Orosová, Eva Kočiová, a Eva Križanová. Viera Obuchová se zamýšlela nad prací archivářů nad stavebněhistorickými průzkumy na konkrétních příkladech, kdy archiv objasnil, obohatil či zhodnotil průzkum. József Sisa porovedl shrnutí archiválií i plánové dokumentace v jednotlivých madarských institucích. Júlia Takátsová připomněla využitelnost jednotlivých vojenských mapování, které na rozdíl od našich poměrů není zatím na webu.
Jan Endrödi přiblížil život v 19. století včetně různých politických okolností na základě obzvláště obšírně vedené pamětní knihy ve Spišské Bělé. Miloš Dudáš poutavě popsal zprávy o zachovaných dřevěných synagogách, Rastislav Petrovič přeměnu šintavského hradu na sereďský zámek. Referát Vladimíra Rábika shrnul jednotlivé časové vrstvy budování městských opevnění, jejichž potřeba se ze stávala stále aktuálnější v ohledu na turecké nebezpečí. U precizního referátu Juraje Gembického o písemných zprávách ke zvonům a zvonařům byla jen škoda, že referent nemohl dostat větší časové možnosti. Elena Kašiarová vzorově ukázala, že i průřezový referát o fondech Státného ústredného báňského archivu lze zpracovat zajímavě bez zátěže balastem. Pavel Panoch demonstroval na příkladu projektu sokolovny od Otakara Novotného pro východočeské Holice její budování jako novodobého chrámu – paralely ke kostelům.
Mezi příspěvky bylo bezpochyby několik referátů zatížených zbytešnou výčtovou nezapamatovatelnou faktografií. Tento trend byl zvláště patrný u referencí několika archivářů o jejich státních archivech a tamních fondech. Celkově se však jedná o daň na vrub takto široce postaveným konferencím, o problém, se kterým organizátoři mohou jen těžko bojovat. V žádném případě se však nejejdnalo o převažující jev.
Metodologicky závažných příspěvků nebylo mnoho, ostatně o okolnostech bylo pojednáno v úvodu této statě. Na druhou stranu bez významu nebylo připomenutí řady stránek a možností naší disciplíny. Příspěvky budou otištěny v Monumentorum tutela č. 16.
Každá konfernce má dvě stránky – jednak odbornou, výše shrnutou. Druhá nedílná stránka je společenská, kterou organizátoři zvládli po všech stránkách na výbornou a s přehledem. Všichni účastníci, kterých bylo přes sto, na konferenci v Časté – Píle jen tak nezapomenou
Seznam referátů:
Peter Škulavík: Spomienka na spolupracovníka Aexandra Avenaria počas pósobenia v pamiatkových inštitúciách v rokoch 1972 -1983. | Martina Orosová:Vendelín Jankovič -osobnost‘ slovenskej pamiatkovej starostlivosti. | Eva Kočíová: Posobenie Vendelína Jankoviča v archíve v rokoch 1939 -1947. | Mgr. Eva Križanová: Archívy pti výskume kaštieĺov. | Viera Obuchová: Archívno-historický výskum kultúrnych pamiatok – doležitá súčasť pamiatkovej starostlivosti. | DanielaPellová: Možnostivýskumu kultúrnych pamiatok v archívnych fondoch a sbierkach. | József Sisa:Levétári és múzeumi források építészettorténeti kutatásokhoz | Martin EbelArchivní bádání k dějinám staveb v Čechách. Metodika archivních rešerší pro stavebněhistorické průzkumy | Júlia Takátsová: Vojenské mapovanie ako prameň pre vývoj osídlenia. | Martin Gaži: Imagines sacrae. Zamyšlení nad doklady o náboženské úctě a památkovou praxí. | Ján Endrödi: Kostol sv. Antona Pustovníka v Spišskej Belej vo svetle farskej kroniky. | Norma Urbanová: Archívne pramene k obnove kostola sv. Egídia v Bardejove (1878 -1896). | Bibiana Pomfyová: Zaniknutý kostol sv. Martina v Baratke – príklad zemepanskej fundácie. | Mária Kohútová: Vybavenie kostolov šaštínskeho arcidiakonátu podĺa vizitácií z rokov 1626 -1634. | Andrej Fiala: Skúsenosti s archiváliami a ikonografiou. | Zuzana Rabikova: Povod kastiela tzv. Káčeráku v Trnave vo svetle archivnych prameňov. | Rastislav Petrovič: Šintavský hrad – sereďský kaštieĺ na planoch zo 17. – 19. storočia. | Maroš Mačuha: Hrad Sklabiňa v archive Révaiovcov. | Martin Bóna: Archívny ikonografický prameň jako zdroj poznania zaniknutých prvkov fortifikačnej architektúry –príklad hradu Zniev. | Vladimír Rábik: Mestské hradby vo svetle stredovekých písomných prameňov. | Ingrid Štibraná: Osudy pálfťyovských zbierok červenokamenskej línie vo svetle archívnych dokumentov. | Juraj Gembický: Zvony a zvonári v archívnych dokumentoch. | Radoslav Ragač: Neznáme dieto maliara Jakuba Khiena v archívnych dokumentoch. | Jarmila Maršálková: Výber zarchívnych prameňov o zaniknutých technických dielach Kremnice a okolia. | Elena Kašiarová: Co ponúkajú pamiatkárom a historikom umenia archívne dokumenty Štátneho ústredného banského archívuv BanskejŠtiavnici. | Adriana Ezrová: Možnosti historického výskumu topografického, hospodárskeho a demografického vývoja Kremnice do 17. storočia v archivnych dokumentoch uložených v Štátnom archíve v Kremnici. | Marta Švoliková: Kultúme pamiatky a významní stavitelia Levic v zrkadle archvnych prameňov Štátného archívu v Leviciach | Marcela Domenová: Prešov na prelome stredoveku a novoveku. (Príspevok k dejinám duchovnej a hmotnej kultúry). | Katarína Turčanová: Sochárska výzdoba košickej radnice. | Marta Stachová: Archívny výskum v architektúre 20. storočia. v súvise s uvedomením si jej pamiatkovej hodnoty. | Pavel Panoch: Architekt Otakar Novotný a Holice: apoštolát modemy na české periférii. | Jarmila Bátovská: Architekt a stavitel Rudolf Czibulka a jeho vplyv na stavebný vývoj Levíc.
Martin Ebel, 19. května 2005