Diskusní panel k zamýšlené rekonstrukci věží bývalé malostranské radnice v Praze
V rámci 6.specializované konference stavebněhistorického průzkumu, která se konala ve dnech 5.-8. 6. 2007 v Litomyšli, byl uspořádán diskusní panel k zamýšlené rekonstrukci věží bývalé malostranské radnice v Praze. Účastníci panelu postupně formulovali soubor kritérií, která považují z hlediska památkové péče za podstatná pro obecné hodnocení rekonstrukčních zásahů v památkové péči a tato kritéria následně aplikovali na diskutované kauze s následujícími závěry.
- Dodržování platných předpisů a mezinárodních závazků
- z hlediska čl. 4 Benátské charty není dodržen požadavek zachování a odhalování estetických a historických hodnot památky, který se zakládá na respektování staré podstaty a autentických dokumentů. Jde tedy o hypotézu, neboť zaniklé věže jsou zachyceny v ikonografických pramenech způsobem, který bezpečně nedokládá jejich skutečné rozměry a proporce, natožpak detailní řešení včetně barevnosti. Tyto prameny mohou sloužit k pořízení např. kresebné rekonstrukce či modelu, ale nejsou dostatečné k fyzické rekonstrukci věží, která by tak nebyla v souladu s požadavkem zhodnocování výtvarných a dokumentárních funkcí nemovité kulturní památky, jak stanoví § 3 odst. 1 a) nařízení vlády č. 66/1971 Sb. o památkové rezervaci v hl. m. Praze
- nebyly dodrženy ani standardní postupy dané platnou právní úpravou (před zpracováním projektu věží nebyla podána žádost o závazné stanovisko, jak stanoví § 14 odst. 1 zákona o státní památkové péči)
- Dostatečná dokumentace (informace které jsou nutné pro věrohodnou rekonstrukci – plánová, fotografická dokumentace, barevnost fasád atd.)
- není dochována dokumentace, která by umožnila věrohodnou rekonstrukci
- Oprávněnost případu (potřeba rekonstrukce z důvodu katastrofy, havárie, válečných škod)
- není to oprávněný případ
- Společenská poptávka – veřejný zájem
- veřejný zájem není deklarován
- Jedná se o hrubou památkovou závadu?
- stávající stav není památkovou závadou, podoba domu se naopak již dávno stala součástí kolektivní paměti a je mimo jiné fixována Langweilovým modelem Prahy
- Míra ovlivnění podoby stavby mladšími slohovými úpravami po zániku části, která má být rekonstruována
- došlo k významné objemové změně stavby (odbourání severního křídla radnice)
- změny na hlavním průčelí nejsou zásadní
- poznání těchto zásahů není dostatečné
- Funkční potřeba obnovy zaniklých kapacit užitného objemu
- není deklarován požadavek
- Kritérium zajištění kvalitního návrhu a realizace (projekt, řemesla)
- nebyl posouzen samotný záměr a stanoveny pokyny k provedení PD, i přes garanci kvality projektu nelze garantovat kvalitu realizace
- Rekonstruovaná část památky nesmí poškozovat hmotnou substanci stávající stavby
- zásahy při vložení nových konstrukcí nezpůsobí zásadní poškození uchované hmotné substance
- dojde k odstranění konstrukcí vložených po ubourání věží v roce 1826
- Vztah k urbanistickému prostředí – hodnocení stávajícího stavu, hodnocení vývoje, hodnocení vlivu při změně
- v předmětné frontě náměstí došlo k výstavbě nové lokální dominanty (budova spořitelny)
- v tomto území došlo ke značnému urbanistickému vývoji a proměně slohové podoby jednotlivých staveb (průčelí atd.)
- nejedná se o území, které by vyžadovalo další lokální akcentování (zvonice u sv. Mikuláše, věž u sv. Tomáše atd.)
- při dostavbě dojde k lokálně zásadní změně pražského panoramatu při pohledu z teras pod Pražským hradem (exempla trahunt)
- „Kritérium času“
- díky časové odlehlosti neexistují relevantní podklady pro nehypotetickou rekonstrukci podoby (Benátská charta)
- dům ve stávající podobě se již stal součástí kolektivní paměti
- doba existence věžových nástaveb (v navrhované podobě) je kratší než doba trvání jiné podoby řešení průčelí nad korunní římsou
- v případě realizace věží by došlo k setkání struktur, které se v přirozeném vývoji nikdy nestkaly (například zvonice kostela sv. Mikuláše byla dostavěna po snesení střechy střední věže radnice)
- Etický aspekt při financování z veřejných rozpočtů
- vzhledem k celkově špatnému stavu památkového fondu ČR jde o společensky podstatný aspekt
- Exempla trahunt – hodnocení precedentu akce a zhodnocení jeho vlivu v rámci pravidel správního řádu
- velký dopad při hodnocení dalších takovýchto záměrů správními úřady (dle současné platné legislativy jsou správní orgány povinny v obdobných případech rozhodovat shodně)
- psychologický účinek (vnímání metod PP a rozvolnění regulačních mantinelů v územích se zvýšenou ochranou)
- výsledný etický problém
V Litomyšli 6. června 2007
Podepsáni:
Ing. Irena Blažková
Mgr. Miloš Buroň
Ing. arch. Karol Ďurian
Ing. arch. Helena Grassová
Ing. Hana Hanzlíková
Ing. arch. Milena Hauserová, CSc.
Bc. Jana Horvátová
Bc. Jakub Chaloupka
Bc. Jan Konůpek
Bc. Alžběta Kratochvílová
Ing. arch. Kateřina Kroulíková
Ing. Slavomír Kudláček
Ing. Tomáš Kyncl
Ing. Jarmila Marková
Mgr. Eliška Nová
Ing. arch. Dana Novotná
Mgr. Michal Novotný
Mgr. Miroslav Nový
Mgr. David Otáhal
Ing. arch. Jan Pešta
Ing. arch. Lenka Popelová
Mgr. Eva Pýchová
Mgr. Alena Sellnerová
Mgr. Jaroslav Skopec
Ing. Jiří Slavík
Dr. Martin Šerák
Prof. Ing.arch. Jiří Škabrada, CSc.
Ing. Lumír Tejmar
Jolana Tothová
MgA. F. R. Václavík
Ing. arch. Jan Veselý
Ing. arch. Petr Vorlík
Mgr. Lucie Radová