5. konference stavebněhistorického průzkumu „Klenby“, Louka u Znojma, 6. – 9. června 2006
Pořádali: Sdružení pro stavebněhistorický průzkumve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Brně
Tématické okruhy konference (podrobnosti na http://www.svornik.cz)
- Klenba jako výtvarný prvek (tvar a proměny klenebních obrazců ve vazbě na dějiny umění, typologie kleneb, provázanost klenební sféry s celkovým výrazem stavby).
- Klenba a její prvky jako datační pomůcky (příklady vázané na určitou dobu, lokalitu, jednotlivého tvůrce, a to v rovině typických i atypických příkladů).
- Klenba jako špičkový technický úkol (proměny technického a konstrukčního řešení klenby v průběhu věků, projektování kleneb, statika).
- Klenba jako vrcholná řemeslná činnost v rámci dějin stavitelství; klenební materiály a jejich užití (vazba užitého materiálu na vzhled klenby a způsoby klenutí).
- Jednotlivé prvky klenby (vlastní klenby, jejich skladba, ztužující pasy, žebra, táhla kovová i dřevěná, výběhy kleneb).
- Provázání kleneb s dalšími prvky (v umělecké, technické a technologické rovině), opěrné systémy, vazba na dekoraci (štuk, malba) a pod.
- Možnosti dokumentace a vyhodnocování kleneb.
- Klenba je jedním z nejvýznamnějších i nejvýraznějších architektonických prvků. Sledováním klenebních obrazců můžeme velice podrobně nahlédnout jak do dějin umění, tak do oblastí prvotřídních konstrukčních a řemeslných výkonů.
- Průzkum, dokumentace a hodnocení kleneb jako výrazného fenoménu (který je však vždy integrální součástí stavby) může výrazně napomoci našemu chápání historických objektů.
Cíle konference:
Organizační informace: Konference se bude konat v prostorách kláštera premonstrátů v Louce u Znojma (2,5 km od centra Znojma). V přiložených materiálech (eventuelně i na http://www.svornik.cz) naleznete přihlášku příspěvku, závaznou přihlášku k účasti, formulář pro rezervaci ubytování. Prezence bude 6. června 2006 od 9:00, zahájení konference ve 13:00 hod.
Konferenční poplatek: 1500 Kč (studenti a důchodci 750 Kč). Poplatek zahrnuje: účast na konferenci, konferenční materiály, občerstvení, poplatky během exkurze. Poplatek nezahrnuje: ubytování, stravování, dopravu na konferenci.
Stravování: Individuální (možnost stravování jak v místě, tak v blízkém okolí). V rámci přihlášení na konferenci si lze objednat obědy přímo na místě na stravenky v ceně 65 Kč.
Ubytování: Bude zájemcům rezervováno ve Znojmě. Ubytovací zařízení jsou většinou v centru města, v cenách od cca 300 až 500 Kč/noc. Platí se individuálně na místě.
Referáty pro kolokvium: Maximální délka referátu je 15+5 minut (15 minut referát, 5 minut diskuse). Přihlášku referátu s krátkou anotací, vystihující přínos příspěvku pro danou oblast výzkumu, nutno zaslat do 15. března 2006. Adresa pro zaslání anotace: shp@svornik.cz.
Přihlášky zasílejte na adresu:
Ing. arch. Dana Novotná, Ph.D.
Národní památkový ústav
ú. o. p. v Brně
Nám. Svobody 8
601 54 Brno
Dotazy k programu a organizaci: novotna.dana@brno.npu.cz
5. konference stavebněhistorického průzkumu „Klenby“ se bude konat ve dnech 6. – 9. června 2006 na jižní Moravě.
Dopis starosty Sdružení Petra Macka členům Sdružení a další odborné veřejnosti k dílčím tématům konference.
Vážení a milí kolegové,
blíží se nejen konec roku ale i naše další konference. Jak jistě víte, bude věnována klenbám, a to ve všech jejích podobách. Toto téma je ambiciózní a závažné. Navíc předchozí konference v Poděbradech svým rozsahem a odbornou erudicí nasadila laťku hodně vysoko.
Řešení a podoba kleneb přináší řadu zcela zásadních otázek, které jsou pro poznání a pochopení stavitelství i architektury nejen neopomenutelné, ale mnohdy rozhodující. Vždyť řada stylových etap se dá (pokud dovolíte toto zjednodušení) vykládat právě na podobě, respektive proměnách klenebních obrazců. Rovněž se zde projevuje zásadní (limitující i inspirující) úloha technologických postupů, jejichž vliv je přes veškerá dosavadní zjištění stále ještě podceňován.
S klenbami lze proto spojit dlouhou řadu témat, která pokrývají téměř celou sféru našich zájmů. Jen pro orientaci uvádím některé z nich:
– klenba jako výtvarný prvek (tvar a proměny klenebních obrazců ve vazbě na dějiny umění, typologie kleneb, provázanost klenební sféry s celkovým výrazem stavby)
– klenba jako datační pomůcka (příklady pro určitou dobu, lokalitu, jednotlivého tvůrce v rovině typických i atypických příkladů)
– klenba jako vrcholný technický úkol (proměny technického řešení klenby v běhu věků, projektování kleneb)
– klenba jako špičkový řemeslný výkon
– klenební materiály (vazba užitého materiálu na podobu klenby a j.)
– jednotlivé prvky klenby (vlastní klenby a jejich materiál, skladba, ztužující pasy, žebra, táhla kovová i dřevěná, výběhy kleneb a j.)
– rozsáhlejší statické systémy podpírající a zajišťující klenbu (opěrné systémy)
– provázání kleneb s navazujícími stavebními prvky (v umělecké i technické a technologické rovině)
– dokumentace a vyhodnocování kleneb
Věřím, že jistě snadno přiřadíte další body seznamu, který lze značně prodloužit.
Tento náčrt vám ale budiž výzvou k Vaší aktivitě. Očekáváme totiž řadu příspěvků i prezentace na panelech, kde se k výše uvedeným i dalším tematický okruhům vyjádří v řadě pohledů. Očekáváme studie shrnující i vážící se ke jednotlivým problémům. Velice se těšíme na řadu konkrétních sdělení, protože každý z nás se při styku se stavbou s klenbami nepochybně setkal. Velice cenné proto bude i stručné představení určitého typu, tvaru, zvláštního řešení a pod., které právě ve větším souborně prezentovaném celku jistě naznačí mnoho dalších otázek i směrů bádání. Zde spatřujeme jeden ze základních cílů konference.
Prosíme Vás proto o pokud možno okamžité zaslání Vašich představ, témat i typů na další odborníky, kteří se klenbami v jakémkoliv směru zabývají. Zde se aktivitě meze nekladou a bez vašeho podstatného přispění je pořádání konference nemožné.
Těšíme se na vaše příspěvky. Zasílejte je pokud možno ihned, byť prozatím i jen v orientační pracovní podobě. Čas je nám v patách.
S přáním hezkých vánočních svátků
Petr Macek
28. 11. 2005
Anotace
Klenutí v historických příručkách a učebnicích – shrnutí
PhDr. Martin Ebel, Ph.D., NTM
Proměny kaple a souvisejícího klenebního systému zámku v Poběžovicích, okr. Domažlice (poster).
Ing. Hana Hanzlíková
Etapy vývoje zámku v Poběžovicích znamenaly výrazné změny v uspořádání prostorů jihozápadního nároží objektu. Využity byly pro situování kaple. Zajímavou ukázkou je technické řešení klenebního systému, jeho proměny, prostorové vazby místností a související posun významu jejich využití v jednotlivých historických obdobích.
Klenby a stropy u obytných staveb Karla Luragha.
Mgr. Kateřina Hanzlíková, Archaia
Příspěvek se bude zabývat typologií kleneb a stropů u souboru pražských obytných staveb architekta Karla Luragha a jejich charakterem z hlediska interiéru barokní stavby. Vzhledem k tomu, že se vybrané a sledované budovy dochovaly v autentickém stavu, je možné sledovat nejen charakteristické autorské rysy tvůrce, ale také obecné tendence tvorby barokního interiéru.
Popovice – zaměření klenby a rekonstrukce technologie klenutí
Ing. Jindřich Hodač, Ph.D., FS ČVUT – Ing. arch. Michael Rykl, FA ČVUT – Martin Šunkevič, FA ČVUT
Klenby mladší lucemburské stavební fáze Královského paláce na Pražském hradě
ing. arch Petr Chotěbor, Správa Pražského hradu
Příspěvek se zabývá klenbami, které jsou v literatuře připisovány stavební aktivitě Václava IV. Tyto klenby byly většinou dodatečně vloženy do původně plochostropých místností z doby Karla IV. nebo jsou součástí samostatných útvarů, přistavěných k vlastnímu paláci dodatečně (zde mohou pocházet z doby výstavby). Tyto klenby se pokouší hodnotit a datovat nejen z hlediska slohové analýzy jejich detailů, ale především v souvislostech s ostatními stavebními zásahy, které k přestavbě paláce patřily. Pokouší se také objasnit důvody, které k vložení kleneb mohly vést, a důsledky tohoto rozsáhlého stavebního zásahu. Slohová proměna interiérů místností pod dnešním Vladislavským sálem mohla být totiž jeho vedlejším efektem, nikoli hlavním cílem. | Příspěvek věnuje pozornost kamenickému zpracování konstrukčních prvků i detailů kleneb a kamenickým značkám, které mohou přispět k doložení souvislostí s jinými částmi paláce. Po posouzení různých pracovních verzí postupu přestavby paláce se autor kloní k pochybnostem o jednoznačném datování do doby Václava IV., které se již v literatuře také objevily. Zdá se, že popisované změny byly alespoň započaty již Karlem IV.
Klenby raně gotických kostelů na Kutnohorsku
Ing. arch. Karel Kibic, NPÚ, ú. o. p. středních Čech
Cílem příspěvku je upozornění na hodnotu kleneb pro poznání a pochopení specifické skupiny památek. Pozoruhodný soubor venkovských kostelů s pravoúhlým presbytářem v okolí Kutné Hory a Čáslavi je označován jako raně gotický, přesné slohové a časové zařazení je však obtížnější. Obvykle udávaný údaj o jejich vzniku okolo roku 1300 leckdy vyvolává pochybnosti, neboť umělecké prvky některých staveb jsou pozdně románské. Presbytáře těchto kostelů mají většinou klenby. U obvyklých křížových žebrových kleneb lze sledovat profil žeber, tvar konzol a konstrukční detaily. Některé z presbytářů mají nebo měly valenou klenbu; ta je obvyklá u kostelů s presbytářem ve tvaru apsidy. Některé presbytáře zřejmě klenbu neměly a je otázkou, zda nebyly otevřeny do krovu. Přímé doklady nalezeny nebyly, nicméně několik nálezových situací vyvolává otázky a stojí za zmínku.
Klenební technika Benedikta Rieda
Doc. PhDr. Pavel Kalina, CSc., FA ČVUT
Klenby Petra Parléře
Mgr. Ilja Kocián, FA ČVUT
Parléřovy klenební inovace u chrámu sv. Víta v Praze a jejich vliv na tvorbu následující generace stavitelů. Porovnání konkrétních příkladů s předpokládanými inspiračními zdroji.
Sklep či klenutj? Pokus o historicko-sémantický rozklad staročeských výrazů pro klenbu.
Mgr. Pavel Kodera, NTM
Pojmosloví označující výsledek specifické stavební činnosti jakou je klenba, prodělalo v průběhu času dost zajímavý vývoj. Zatímco dnes je „klenba“ (event. „klenutí“) prakticky výhradním označením zaklenutého prostoru, v textech vzniklých před rokem 1500 tyto termíny hledáme marně. Pojem, který „klenbu“ plně zastupoval, bylo slovo „sklep“. Sledujeme-li jeho výskyt v dobových pramenech, zjišťujeme, že jeho významová působnost byla mnohem širší než bychom dnes pro označení určité stavební konstrukce očekávali.
K problematice studia raně gotických klenebních žeber. (Příspěvek k otázkám datace a geneze morfologie raně gotických klenebních žeber v Čechách)
Mgr. Miroslav Kovář, NPÚ – ÚOP v hl. m. Praze, archeol. oddělení
Autor na základě nově shromážděného vesměs nepublikovaného materiálu se pokouší nastínit širokou škálu otázek, které je možno vztáhnout k českým raně gotickým klenebním žebrům. Podrobně se předkladatel zabývá např. studiem žeber vejčitého profilu a sleduje jejich genezi v rámci dostupného publikovaného evropského materiálu v období 12. – 13. stol. Zvláštní pozornost je věnována unifikaci profilací žeber „klasické“ gotiky. Autor přináší nové artefakty (zvláště ze středočeského regionu) na nichž demonstruje limity a možnosti vypovídacích schopností raně gotických klenebních žeber v regionálního kontextu.
Nedestruktívne monitorovanie trhlín pomocou digitálnej fotografie
Ing. arch. Peter Krušinský – Doc. Ing. Ján Svrček CSc., Stavební fakulta Univerzity v Žilině
Metóda, ktorá umožňuje sledovanie aktivity trhliny bez nutnosti montovania zariadenia na sledovanu konstrukciu, vrátane monitorovania v neprístupných miestach ako sú práve klenbové konštrukcie. Monitorvanie je postavené na spracovaní digitálnej fotografie, následnom spracovaní pomocou farebnej hĺbky a fraktálnej dimnezie. Prispevok taktiež obsahuje vybrané verifikačné merania v laboratórnych podmienkach a na kokretnych objektoch.
Gotycyzacja sklepień w środkowoeuropejskiej architekturze doby renesansu. Estetyka czy semantyka? | Gotizace kleneb v středoevropské renesanční architektuře. Estetika nebo sémantika?
Dr inż. arch. Artur Kwaśniewski, Wrocław
Referat analizuje popularność gotyckich form w dekoracji i konstrukcji sklepień na terenie Europy Środkowej w okresie późnego renesansu – zjawisko lekceważone przez historię sztuki, ale ważne dla właściwej interpretacji architektury XVI/XVII w.; w polskim piśmiennictwie zaledwie wzmiankowane (w kontekście tzw. „neogotyku około 1600” i architektury kościelnej tego czasu). Referat wykazuje, że:
– kształtowanie po-gotyckich sklepień trzeba w większości przypadków postrzegać jako świadomą archaizację, mającą sens ideowy, uwarunkowaną społecznie
– tradycjonalizm form daje się też interpretować w świetle estetyki epoki manieryzmu.
W podsumowaniu autor podkreśla potrzebę wyjścia poza tradycyjne wartościowanie architektury środkowoeuropejskiego renesansu według kryteriów artystycznych oraz uzasadnia metodologiczną celowość analizy form architektonicznych z uwagi na ich treści i funkcje ideowe. W takim ujęciu gotycyzacja sklepień okazuje się być wartościowym źródłem dla badań nad mentalnością i kulturą społeczności stanowych.
—-
Referát analyzuje oblibu gotických forem při dekoraci i konstrukci kleneb na území střední Evropy v období pozdní renesance – jev zlehčovaný dějinami umění, ale důležitý pro správnou interpretaci architektury 16. – 17. století; v polském písemnictví sotva zmiňovaný (v souvislosti s tzv. neogotikou kolem roku 1600 a sakrální architekturou té doby). Referát dovozuje, že užití po-gotických kleneb je třeba ve většině případů vnímat jako vědomou, společensky podmíněnou archaizaci, mající ideový význam – tradicionalismus forem lze interpretovat ve světle estetiky období manýrismu. Metodologický a vědecký význam referátu dokládá fakt, že archaizace kleneb je chápána jako nositel obsahu a funkce v pozdně renesanční architektuře světské i sakrální a současně jako pramen v bádání o mentalitě a kulturním horizontu stavovské společnosti.
Kroužené klenby Hannse Gezingera na jihu Čech
Mgr. Roman Lavička, NPÚ, ú.o.p.České Budějovice)
Příspěvek se zabývá dílem Hannse Gezingera z Haslachu, který se stal roku 1497 vrchním kameníkem na rožmberských panstvích. Nejvýraznějším projevem jeho tvorby byly kroužené klenby kostelů v Haslachu, Chvalšinách a v Rožmberku nad Vltavou, které nalezly ohlas na dalších menších stavbách regionu. Cílem příspěvku je přiblížit nejvýznamnější projev pozdně gotického klenebního umění na jihu Čech s typickými znaky – specifický tvar klenebního výběhu, nýtovaná žebra a kapkovité útvary žeber společně s odůvodněním navrhovaných datací.
Užití kleneb ve vinohradnických stavbách na Moravě.
PhDr. Jitka Matuszková, Ph.D., NPÚ, ú.o.p. Brno
Zaklenutí sklepů, lisoven a obytných prostor v různých typech vinohradnických staveb na Moravě.
Poznámky ke klenbě Vladislavského sálu
Mgr Petr Měchura, ing. arch. Petr Chotěbor, Správa Pražského hradu
Klenba Vladislavského sálu poutá pozornost mnoha autorů a badatelů již celou řadu let. Oba referenti měli vzácnou příležitost zkoumat klenbu a její detaily z bezprostřední blízkosti. Příspěvek si neklade za cíl celkové zhodnocení díla, ale přináší dílčí poznatky z opravy čtyř polí klenby v nedávné době. Autoři se rovněž zabývají situací na rubové straně klenby, výsledky dílčích sondáží a průzkumů. Snaží se tyto poznatky porovnat se starší dokumentací z průzkumu a opravy pod vedením Karla Fialy ve 20. letech 20. století. Pozornost věnují zejména detailům, které mohou vypovídat o stavebně technických postupech pozdního středověku, o konkrétním postupu výstavby, defektech, poškozeních a starších opravách či technických vylepšeních. V neposlední řadě dokumentují i vysokou úroveň kamenické práce na detailech pilířů, na průnicích žeber a svornících.
Architektonické struktury
ing.arch. Ladislav Mohelník, Ph.D., FA VUT Brno.
Klenebný pas
Ing. arch. Dana Novotná, Ph.D., NPÚ, ú.o.p. Brno
Příspěvek se bude zabývat konstrukční a druhotně i estetickou funkcí pasů s příklady použití v různých částech staveb.
Klenba jako prvek mostního stavitelství
Ing. arch. Jan Pešta, NPÚ, ú.o.p. středních Čech
Na příkladu několika známějších i méně známých mostních staveb bude dokumentován tradiční prvek klenby jako součást mostního stavitelství. Klenba se na mostních stavbách objevuje v mnoha konstrukčních variantách, známých i z ostatních typů staveb. Zvláštní podmínky (nutnost odvodnění, vysoká zátěž, patky umístěné vysoko nad terénem) ovšem vedly k některým poněkud odlišným řešením. Zvláštní pozornost zasluhuje tvarové řešení kleneb, které je v běžné architektuře častým datovacím prvkem, v mostním stavitelstvím jej ale takto použít nelze.
Klenba/strešná konštrukcia v žrebčíne v Kopčanoch.
Mgr. arch. Rastislav Petrovič
V žrebčíne sa uplatňuje tehlová klenba ako netradičná nosná konštrukcia strechy. Murovaná klenba nesúca sedlovú strechu je ojedinelým príkladom historickej stavebnej konštrukcie tohto druhu na Slovensku. Strešná konštrukcia neobsahuje žiadne drevené prvky, aké sú uplatňované pri klasických strechách.
Renesančná klenba bastiónu Kaštieľa v Seredi. Poster.
Mgr. arch. Rastislav Petrovič
Zaklenutím pôvodne otvoreného bastiónu mohutnou valenou klenbou položenou na troch pilieroch a obvodových múroch, vznikol renesančný interiér ojedinelý v rámci fortifikačných stavieb na Slovensku. Bastión s klenbou nám dokladá úroveň pevnostného staviteľstva a historické konštrukcie z obdobia okolo roku 1550.
Gotické a barokně-gotické klenby bývalého konventního kostela Nanebevzetí P. Marie v Sedlci.
PhDr. Aleš Pospíšil, NPÚ, ú. o. p. středních Čech, detašované pracoviště Kutná Hora
Bývalý konventní kostel cisterciáckého opatství v Sedlci u Kutné Hory zaujímá v dějinách české a středoevropské architektury období gotiky a baroka mimořádné postavení. Gotický kostel z let cca 1290 – 1320 vynikal progresivním půdorysem katedrálního závěru a řešením opěrného systému. Po vypálení husity a dlouhé pomlce byl obnoven v letech 1700-1706 J. B. Santinim v jedinečném stylu tzv. barokní gotiky, realizovaném zde poprvé. Klenby hrály v obou významných stavebních etapách kostela zásadní roli. Cílem příspěvku je nástin problematiky rekonstrukce gotických kleneb a analýza konstrukčního řešení stávajících kleneb barokních. Představena tak bude část výsledků dlouhodobého hloubkového stavebně-historického průzkumu, který doprovází celkovou obnovu kostela.
Klenby hradu Vizmburka
PhDr. Vladislav Razím, NPÚ, ú.o.p středních Čech
Již před 25 lety byl „vyzdvižen“ ze sutě hrad Vizmburk v severovýchodních Čechách. Stavebním historikům a historikům umění se naskytla zcela nová příležitost studia mimořádně dobře dochované raně gotické stavby, jejíž nedlouhý život byl násilně ukončen již roku 1447. Tato příležitost však dosud byla z různých příčin využita jen málo. Jakkoli se zdá být stavební vývoj hradu na první pohled relativně jednoduchý, skutečnost je zjevně poněkud jiná. Jednu ze zajímavých otázek představují hradní klenby – jejich druhy, konstrukce, vztah ke zdivu, vzájemný vztah, datování. Cílem příspěvku je zejména podnítit diskusi nad některými problémy, které mají širší platnost.
Klenby a nepravé „klenby“ – poznámky k podobě středověkých světnic
Ing. arch. Michael Rykl, FA ČVUT
Ztužení klenby Vladislavského sálu
Ing. arch. Michael Rykl, FA ČVUT – Prof. Ing. arch. Jiří škabrada, CSc., FA ČVUT
Klenbové konstrukce bastionových pevností 18. století.
Ing. Jiří Slavík, NPÚ, ú.o.p. Pardubice
Hořice na Šumavě čp. 77 – klenby z nepálených cihel
MUDr. Martin Šerák, Český Krumlov
Dokumentace pro oblast Šumavy zcela atypické užití nepálených cihel ke klasicistnímu zaklenutí komunikačních prostorů domu na periferii městečka.
Ruby a líce kleneb (poster)
Prof. Ing. arch. Jiří škabrada, CSc., FA ČVUT.
Česká konstrukce hřebínků vlašských kleneb gryspekovské přestavby rožmitálského zámku
Mgr. Lumír Tejmar, MK ČR
Dosud provedené průzkumné práce na zámku v Rožmitále pod Třemšínem neopomněly hřebínkové klenby pocházející z jeho renesanční přestavby (1559 až 1564) Floriánem Gryspekem z Gryspachu. V mladší průzkumové zprávě (aktualizace z r. 1999) jsou tyto klenby vyhodnoceny dokonce jako „vysoce pozoruhodné“ nejspíše vlašského původu a srovnatelné s kaceřovskými. Zpráva velmi správně hodnotí i dokonalost řemeslného provedení omítek včetně hřebínků kleneb a konstatováním, že klenby jsou zděné z cihel, zatímco jinde si všímá odhalených otisků bednění, dokládá také schopnost poznání ze samovolných sond. | Přesto pozornosti autorů unikl způsob konstruování hřebínků těchto kleneb, který sem do Čech asi Vlachy importován nebyl, neboť vychází ze zvláštních vlastností malty z místního písku. Jde o materiál s velmi malými zrny, neschopnými vytvořit dostatečně pevnou kostru omítek, zato s vysokým obsahem jílu. To se i při poměrně malém množství vápna kladně projevuje v možnosti neobvykle dokonale maltu uhladit tak, jak je to právě na dochovaných renesančních omítkách rožmitálského zámku hodnoceno. V průběhu karbonatace a vysýchání malty zde však dochází k abnormálně výraznému smrštění, které v případech masivnějších vrstev způsobuje destrukci omítek. Takový případ samozřejmě představují také hřebínky kleneb, což si právě zde řemeslníci na počátku druhé poloviny 16. století museli na nezdarech své práce záhy ověřit. Dnes již není možné zjistit, kolikrát svůj nezdar opakovali, než dospěli k řešení problému. Snad by ještě bylo možné na částech, kde se to učili, ověřit, že jim hřebínky padaly. Jisté však je, že do našich dob je fyzicky dochováno tehdejší řešení problému, které zde spočívalo ve vytahování hřebínků z malty nanášené na dřevěnou výztuž přibitou do spár cihelného zdiva kleneb.
K prostorovému utváření klenby pod kaplí hradu Zvíkova
JUDr. Jiří Varhaník, MKČR
Příspěvek upozorňuje na prostorové řešení žebrové křížové klenby, která je v literatuře často zmiňována, aniž bylo reflektováno, že vrchol jednoho z přístěnných žeber leží výše než svorník v křížení žeber diagonálních.
Ke konstrukčním variantám cihelných kleneb a jejich časové citlivosti
Ing.arch. Jan Veselý, NPÚ, ú. o. p. středních Čech
Příspěvek bude věnován různým druhům vazeb používaných v konstrukci kápí cihelných kleneb. Kromě technických a technologických se rovněž pokusí zhodnotit časovou citlivost jednotlivých typů a tedy i možnosti datace konstrukce na základě poznání její technologické charakteristiky. Okrajově se příspěvek dotkne též problematiky speciálních cihelných klenebních tvarovek.
Klenba z pohledu konstruktéra (statická funkce klenby, typologie kleneb z hlediska nosné funkce).
Charakteristika typů kleneb z hlediska statického působení, podmínky správné funkce klenby.
Ing. Jan Vinař, MURUS, s.r.o.
Obecně pojatá přednáška o klenbě jako jedné z nejdůležitějších nosných konstrukcí.
Klenby v chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře
Ing. Jan Vinař, MURUS, s.r.o. – ing. Jiří Kott, FAST ČVUT
Poznatky o konstrukcích kleneb opěrného a táhlového systému, získané při opravě chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře. ýznam spárořezu, problémy tepelného namáhání.
Technologie provádění kleneb
Doc. Ing. Milan Vlček, CSc., FAST VUT Brno
Vytváření a konstrukce kleneb se v praxi prováděla dvěma způsoby. Obecně známý – na bednění a již méně známý – zdění od ruky (bez použití bednění). Proto cílem příspěvku je ozřejmit druhý způsob vytváření kleneb a z toho plynoucí vazby na tvary kleneb.
Guarino Guarini a klenby českého vrcholného baroka
Doc. PhDr. Pavel Vlček, FA ČVUT
Použití džbánské opuky ke zdění pruských kleneb na příkladu chléva z Nového Strašecí.
Ing. Eva Volfová, NPÚ, ú.o.p. středních Čech
Dochované klenby na Rakovnicku byly zděny nejčastěji z cihel, shodně jako i jinde v Čechách. V SV části okresu a na sousedním Lounsku i Slánsku, v místech s výskytem snadno opracovatelné opuky, byl kámen běžně používán i ke zdění kleneb, valených pasů, pruských kleneb, českých placek, ale i klášterních kleneb s výsečemi. Jelikož opukové klenby dožívají, příkladů hojně ubývá, bude způsob klenutí pruských placek podrobně představen na stavbě chléva zastropené třemi pruskými klenbami do valených pasů.
Klenuté železobetonové konstrukce a meziválečná průmyslová architektura
Ing. arch. Petr Vorlík, FA ČVUT
Nový materiál – železobeton – vymezuje v historii architektury převratnou změnu v prostorové a konstrukční skladbě stavebního díla. Příspěvek by měl na příkladu meziválečné průmyslové architektury konfrontovat tradiční principy zděného stavitelství s novými možnostmi klenutých železobetonových konstrukcí.
Pohled do nitra narušených klenebních konstrukcí
ing. Jan Žižka, NPÚ, ú.o.p. středních Čech
V rámci plošného průzkumu hospodářských dvorů byla zachycena řada budov v havarijním stavu, ve kterých došlo k narušení klenebních konstrukcí,a to od lokálních poruch až po úplné zřícení. referát tedy přiblíží některé příklady narušených kleneb od barokních po klenby z konce 19.století, které umožní nahlédnout do způsobu založení a vyklenutí těchto konstrukcí.
————
Znojmo – Louka, 5. konference SpSHP – „Klenby“
Program konference
| Úterý 6. června 2006 | ||
| 13.00 – 17.00 | ||
| 13:00-13:30 | Zahájení | |
| I. Technologické otázky klenutí | garant sekce Petr Chotěbor | |
| 13:30-14:10 | Typologie barokních kleneb | Ing. Petr Macek, NPÚ-ÚP |
| 14:10-14:30 | Charakteristika typů kleneb z hlediska statického působení, podmínky správné funkce klenby | Ing. Jan Vinař, MURUS, s.r.o. |
| 14:30-14:50 | Technologie provádění kleneb | Doc. Ing. Milan Vlček, CSc., FAST VUT Brno |
| 14:50-15:20 | Přestávka | |
| 15:20-15:40 | Klenebný pas | Ing. arch. Dana Novotná, Ph.D., NPÚ-ÚOP Brno |
| 15:40-16:00 | Klenební technika Benedikta Rieda | Doc. PhDr. Pavel Kalina, CSc., FA ČVUT |
| 16:00-16:20 | Ke konstrukčním variantám cihelných kleneb a jejich časové citlivosti | Ing. arch. Jan Veselý, NPÚ-ÚOP středních Čech |
| 16:20-16:40 | Klenutí v historických příručkách a učebnicích – shrnutí | PhDr. Martin Ebel, Ph.D., NTM |
| 16:40-17:00 | Architektonické struktury | Ing. arch. Vladislav Mohelník, FA VUT Brno |
| Středa 7. června 2006 | ||
| 8.30-11.30 | ||
| II. Klenby ve středověku | garant sekce Petr Kroupa | |
| 8:30-8:50 | Románské klenby hradu v Roudnici | Ing. arch. Miroslav Kroulík, NPÚ-ÚP |
| 8:50-9:10 | K problematice studia raně gotických klenebních žeber (Příspěvek k otázkám datace a geneze morfologie raně gotických klenebních žeber v Čechách) | Mgr. Miroslav Kovář, NPÚ-ÚOP v hl. m. Praze, archeol. oddělení |
| 9:10-9:30 | Klenby hradu Vizmburka | PhDr. Vladislav Razím, NPÚ-ÚOP středních Čech |
| 9:30-9:50 | Klenby raně gotických kostelů na Kutnohorsku | Ing. arch. Karel Kibic, NPÚ-ÚOP středních Čech |
| 9:50-10:20 | Přestávka | |
| 10:20-10:40 | Klenby Petra Parléře | Mgr. Ilja Kocián, FA ČVUT |
| 10:40-11:00 | Klenby a nepravé klenby – poznámky k podobě středověkých světnic | Ing. arch. Michael Rykl, FA ČVUT |
| 11:00-11:20 | Kolín nad Labem – klenba kostela sv. Bartoloměje | Mgr. Michal Patrný,NPÚ-ÚP |
| 11:20-11:40 | Poznámky ke klenbě Vladislavského sálu | Ing. arch. Petr Chotěbor, CSc.
Mgr. Petr Měchura, Pražský hrad |
| 11:40-12:00 | Ztužení klenby Vladislavského sálu | Ing. arch. Michael Rykl, FA ČVUT – Prof. Ing. arch. Jiří Škabrada, CSc., FA ČVUT |
| Prohlídka kostela sv. Václava a Panny Marie v Louce | ||
| III. Klenby ve středověku a novověku | garant sekce Petr Macek | |
| 14.30-17.00 | ||
| 14:30-14:50 | Klenby z mladší lucemburské přestavby Královského paláce | Ing. arch. Petr Chotěbor, CSc., Pražský hrad |
| 14:50-15:10 | Popovice – zaměření klenby a rekonstrukce technologie klenutí | Ing. Jindřich Hodač, Ph.D., FS ČVUT – Ing. arch. Michael Rykl, FA ČVUT – Martin Šunkevič, FA ČVUT |
| 15:10-15:50 | Gotycyzacja sklepień w środkowoeuropejskiej architekturze doby renesansu. Estetyka czy semantyka? | Gotizace kleneb v středoevropské renesanční architektuře. Estetika nebo sémantika? | Dr inż. arch. Artur Kwaśniewski, Wrocław |
| 15:50-16:10 | Klenby a stropy u obytných staveb Karla Luragha | Mgr. Kateřina Hanzlíková, Archaia |
| 16:10-16:40 | Přestávka | |
| 16:40-17:00 | Nová Paka – zaměření klenby kostela paulánů | František R. Václavík, NPÚ-ÚOP Pardubice – Ing. Petr Macek, NPÚ-ÚOP – Ing. Josef Pazdera |
| 17:00-17:20 | Klenbové konstrukce bastionových pevností 18. století. | Ing. Jiří Slavík, NPÚ-ÚOP Pardubice |
| 17:20-17:40 | Kroužené klenby Hannse Gezingera na jihu Čech | Mgr. Roman Lavička, NPÚ-ÚOP České Budějovice) |
| 17:40-18:00 | Užití kleneb ve vinohradnických stavbách na Moravě. | PhDr. Jitka Matuszková, Ph.D., NPÚ-ÚOP Brno |
| Čtvrtek 8. června 2006 | ||
| Odborná exkurze | garant programu Dana Novotná | |
| 8.30-17.00
|
||
| Pátek 9. června 2006 | ||
| III. Klenby v novověku, materiálie a různé | garant sekce Jiří Varhaník | |
| 8:30-13:00 | ||
| 8:30-8:50 | Guarino Guarini a klenby českého vrcholného baroka | Doc. PhDr. Pavel Vlček, FA ČVUT |
| 8:50-9:10 | Sklep či klenutj? Pokus o historicko-sémantický rozklad staročeských výrazů pro klenbu. | Mgr. Pavel Kodera, NTM |
| 9:10-9:30 | Klenby v chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře | Ing. Jan Vinař, MURUS, s.r.o.
Ing. Jiří Kott, FAST ČVUT Praha |
| 9:30-9:50 | Gotické a barokně-gotické klenby bývalého konventního kostela Nanebevzetí P. Marie v Sedlci. | PhDr. Aleš Pospíšil, NPÚ-ÚOP středních Čech, detašované pracoviště Kutná Hora |
| 9:50-10:20 | Přestávka | |
| 10:20-10:40 | Česká konstrukce hřebínků vlašských kleneb gryspekovské přestavby rožmitálského zámku | Ing. Lumír Tejmar, MKČR |
| 10:40-11:00 | Klenba/strešná konštrukcia v žrebčíne v Kopčanoch. | Mgr. arch. Rastislav Petrovič |
| 11:00-11:20 | Hořice na Šumavě čp. 77 – klenby z nepálených cihel | Dr. Martin Šerák |
| 11:20-11:40 | Použití džbánské opuky ke zdění pruských kleneb na příkladu chléva z Nového Strašecí | Ing.arch. Eva Volfová, NPÚ-ÚOP středních Čech |
| 11:40-12:00 | Klenba jako prvek mostního stavitelství | Ing. arch. Jan Pešta, NPÚ-ÚOP středních Čech |
| 12:00-12:20 | Pohled do nitra narušených klenebních konstrukcí | Ing. Jan Žižka, NPÚ-ÚOP středních Čech |
| 12:20-12:40 | Nedestruktívne monitorovanie trhlín pomocou digitálnej fotografie | Ing. arch. Peter Krušinský – Doc. Ing. Ján Svrček CSc., Stavební fakulta Univerzity v Žilině |
| 12:40-13:00 | Klenuté železobetonové konstrukce a meziválečná průmyslová architektura | Ing. arch. Petr Vorlík, FA ČVUT |
| 13:00 | Zakončení konference | |
| IV. Postery | ||
| Proměny kaple a souvisejícího klenebního systému zámku v Poběžovicích, okr. Domažlice (poster) | Ing. Hana Hanzlíková | |
| Ruby a líce kleneb (poster) | Prof. Ing. arch. Jiří Škabrada, CSc. | |
| K prostorovému utváření klenby pod kaplí hradu Zvíkova (poster) | JUDr. Jiří Varhaník, MKČR |