4. konference SHP “ Poznávání a dokumentace historických staveb„, 31. května. – 3. června 2005, Poděbrady, zámek
Pořádali: Sdružení pro stavebněhistorický průzkum a Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště středních Čech v Praze
Anotace příspěvků
Beránek, Jan: Zámek Lochovice, okres Beroun
Bláha, Jiří: Metodika specializovaného stavebněhistorického průzkumu krovů
Bloch, Jiří: Hloubkové SHP v Českém Krumlově, Prezentace hloubkově prováděných průzkumových prací na příkladu průzkumu malé kvadratury bývalého minoritského kláštera v Českém Krumlově
Český Krumlov je jedním z nejlépe pasportizovaných českých měst nedestruktivními standardními průzkumy, především zásluhou bývalých pracovníků SÚRPMO Praha J. Muka a L. Lancingera. Od počátku 90. let 20. století byly tyto průzkumové výstupy jednotlivých objektů před samotnými opravami nových vlastníků rozšiřovány o mapování omítkových a nátěrových vrstev historických konstrukcí sondáží firmou Arteco B. M. Cílem této činnosti bylo potvrzení popř. upřesnění naznačeného stavebně–historického vývoje zkoumaných objektů a zároveň upozornění na památkově hodnotné situace na povrchu historických konstrukcí, které by při opravách měly být respektovány.
Zadání zpracování průzkumu malé kvadratury bývalého minoritského kláštera v Českém Krumlově vycházelo s odlišných vstupních podmínek. Jediným dostupným materiálem byl umělecko–historický příspěvek Heleny Soukupové, zaměřený především na středověkou stavební fázi klášterního areálu.
Ve snaze o vypracování vyčerpávajícího materiálu jsme se pokusili na tomto poměrně rozsáhlém objektu s více než čtyřiceti místnostmi o hloubkový SHP, tj. vlastně o standardní SHP rozšířený o fyzickou sondáž vnějších a vnitřních povrchových vrstev zděných konstrukcí, ve spolupráci s restaurátorem.
Domnívám, že přes řadu možných metodických nedostatků má náš výstup ve srovnání s běžným postupem řadu předností. Díky hlubšímu poznání objektu lze řadu hypotetických úvah miniinvazními prostředky /tj. skalpely, restaurátorským kladívkem/ prakticky ověřit. Nálezové situace mohou být po konzultaci s památkovými institucemi operativním způsobem zapracovány do projektové dokumentace.
Během hloubkových průzkumových prací lze rámcovým zpracováním stratigrafie omítek a nátěrů v objektu využívat postupů běžných v archeologické praxi:
např. při relativním vyhodnocení stáří historických konstrukcí podle sestavené vývojové řady omítkových vrstev
v některých případech relativní vyhodnocení stáří konstrukcí podle sestavené vývojové řady malovaných soklů,
při zpracování postupného vývoje barevnosti fasád aj.
Součástí průzkumové zprávy je také zakreslení (vedle řady architektonických detailů) většího počtu charakteristických výseků šablonové výmalby, která se ve velice početném zastoupení uplatňuje v českokrumlovských interiérech od 2. pol. 19. stol.
S hlubším poznáním povrchů historických konstrukcí se ale objevuj i nové otazníky. Často zjišťujeme, že vývojová situace objektů je složitější, než se jevila před sondáží. Před zamýšlenými stavebními úpravami si s větší znalostí objektu klademe nově otázky : např. zasluhuje si větší ochranu klasicistní příčka s umělecky pozoruhodným dekorativním motivem než středověké zdivo bez jakékoliv povrchové úpravy? aj.
Döring-Williams, Marina: Innovative Meß- und Aufnahmetechniken in der Bauforschung anhand ausgewählter Beispiele
Dragoun, Zdeněk: Ke vztahu archeologických výzkumů a stavebněhistorických průzkumů
Ebel, Martin: Dokumentace staveb v minulosti
Příspěvek shrnuje dokumentaci historických staveb v minulosti a důvody jejího vzniku. Od 18. století započaly určité pozemkové vrchnosti (především komorní panství, Schwarzenberkové aj.) systematicky dokumentovat stavby na svém území pro potřeby případných dalších stavebních zásahů i využití staveb. Teprve od druhé poloviny 19. století nastupuje dokumentace staveb z důvodů památkových.
Hanzlíková, Hana: Způsoby zachycení operativní a podrobné identifikace nálezové situace na několika příkladech průzkumů památkových objektů (poster)
Různé časové a technické možnosti v terénu vedou k zamyšlení o způsobu zachycení aktuální nálezové situace v prostředí historického objektu. Na příkladech použitých při práci na vybraných památkách je možno srovnávat a hodnotit klady a zápory jednotlivých přístupů.
Hauserová, Milena: Stavební dílo a jeho poznávání v proměně času
Hodač, Jindřich: 3×3 pravidla pro jednoduchou fotogrammetrickou dokumentaci architektury
Fotogrammetrické metody se při dokumentaci památkových objektů používají již skoro 150 let. Kvalitní fotogrammetrické výstupy jsou vhodným podkladem pro projekční, restaurátorské a další druhy prací. Vznik takovýchto výstupů je vázán na odpovídají zázemí – školení pracovníci + speciální vybavení (software).
Ne ve všech případech je však požadována nejvyšší možná kvalita výstupů (v řádu mm). K dosažení výsledné přesnosti v řádu cm můžeme např. snímky objektu pořídit běžným fotoaparátem. Také není vždy nutné získaná data (snímky + měření) ihned zpracovávat. Často stačí mít data připravena a teprve v případě potřeby provést jejich fotogrammetrické vyhodnocení.
3 x 3 pravidla byla formulována (Mezinárodní komisí pro fotogrammetrii v architektuře – CIPA) aby pomohla jak profesionálním, tak amatérským zájemcům o dokumentaci památkových objektů. Jasně formulují jak při použití běžných pomůcek (fotoaparát + pásmo) pořídit snímky, oměřit objekt, vyhotovit protokoly a náčrty. Data takto připravená pak mohou být kdykoli fotogrammetricky vyhodnocena.
Hodač, Jindřich: Měřická dokumentace zámeckého barokního divadla v Českém Krumlově – průběh a výsledky projektu
Zhotovení nové měřické dokumentace zámeckého barokního divadla v Českém Krumlově bylo iniciováno správou hradu a zámku v roce 1996. Od té doby proběhlo několik etap dokumentačních prací. Tyto práce byly prováděny studenty a zaměstnanci Katedry mapování a kartografie Fakulty stavební ČVUT. Pro dokumentaci byly použity různé měřické metody – fotogrammetrie, geodetické metody a konstrukční míry. Měřické a vyhodnocovací práce byly úspěšně ukončeny v loňském roce.
Hlavním výsledkem je 3D digitální model budovy divadla (CAD model). V menší míře byla vytvořena také 2D plánová dokumentace.
Projekt dále pokračuje a jeho hlavním cílem je v současné době využití 3D modelu v rámci vznikajícího informačního systému barokního divadla. Informační systém by měl sloužit pro správu divadla a jeho fondů, pro studijní účely (poznání a bádání o divadle) a pro presentaci divadla.
Hodač, Jindřich: Využití laserového skenování při dokumentaci Karlova mostu v Praze
viz Kateřina Vojtová
Hoffsummer, Patrick: Le projet européen „Roof“, objectifs et méthodes (Evropský projekt výzkumu zastřešení historických objektů – možnosti různých metodologických přístupů /oživení projektu Kultura 2000 proponované na konferenci v Lutychu v lednu 2005/)
Holík, Ladislav: Možnosti datování architektury pomocí archeolog. metod
viz Zdeněk Neustupný
Holub, Petr: Formulářová archeologie k dokumentaci staveb (poster)
viz David Merta
Houbrechts, David: Le logis en pan-de-bois à Liège et dans les villes du bassin de la Meuse moyenne (1450-1650): approches archéologique et dendrochronologique (Archeologický stavebněhistorický a dendrochronologický výzkum hrázděných konstrukcí v Lutychu a okolí)
Chorowska, Małgorzata: Doświadczenia metodologiczne w badaniach nad kamienicą, parcelą i planem średniowiecznej Świdnicy
Badania nad kamienicą i polokacyjną parcelą staromiejską w Świdnicy, prowadzone były od kilkunastu lat metodami archeologiczno-architektonicznymi z wykorzystaniem dendrochronologii. Jednak, dopiero pełna kwerenda historyczna niepublikowanych źródeł pisanych, jak księgi ławnicze i miejskie, przyniosła weryfikację czasu powstania murowanej zabudowy mieszkalnej. Włączenie do badań analiz metrycznych (na bazie dawnych miar) współczesnego planu miasta, na który wprowadzono zarys średniowiecznej zabudowy, poznany w wyniku badań archeologiczno-architektonicznych, pozwoliło na rekonstrukcję pierwotnej parcelacji miasta i określenie jego powierzchni (1,5 łanu flamandzkiego, siatka sznurowa, działka o szerokości 50 stóp). Z kolei, zestawienie pierwotnej liczby parcel z liczbą warów piw, limitujących roczną produkcję piwa w skali całego miasta i poszczególnych domów oraz z wysokością podatków płaconych od tychże parcel, stało się podstawą opracowania całościowego modelu funkcjonowania Świdnicy jako miasta piwowarskiego. Unikalność zastosowanej metody polegała na wykorzystaniu różnego rodzaju źródeł i kilkukrotnej weryfikacji wniosków płynących z ich analiz.
Janega, Andrej: Možnosti výskumu sekundárnej pórovitosti – priamej príčiny degradácie historických objektov
Pozvoľná degradácia exponovaného materiálu v dôsledku prirodzeného zvetrávania a environmentálnych faktorov (dlhodobé pôsobenie polutantov) sa spravidla začína na mikroskopickej až submikroskopickej úrovni, smerom od povrchu do hĺbky, po preferovaných cestách, daných počiatočnou pórovitosťou materiálu (póry s.s., mikropukliny, mikrokaverny, submikroporézne časti materiálu a t. ď). Vizualizácia pórovej sústavy s použitím metodiky optickej porozimetrie umožňuje výskum jej jednotlivých elementov in situ priamo v priestorovom vzťahu k ostatným komponentom v materiáli. Takýmto prístupom je možné získať dostatok informácií o genéze, charaktere, tzv. „nebezpečnosti“ jednotlivých typov pórov, rozsahu a povahy pórogenetických procesov. Obrazová analýza, ako súčasť metodiky, umožňuje objektívne vyhodnotiť a kvantifikovať parametre efektívnej pórovitosti, ktoré môžu slúžiť pre vzájomné porovnanie rôznych materiálov, ale aj pre monitorovanie a modelovanie vývoja degradačných mikroštruktúr v čase a priestore.
Jesenský, Vít: Operativní průzkum a dokumentace nemovitých památek v památkové péči
– východiska OPD
– charakteristika OPD
– realizace programu systematického OPD v památkové péči
Stručné shrnutí autorova metodologického zkoumání a jeho výsledků slouží jako základ ke konceptu realizačního programu. Jak postupovat a co neopomenout při naplňování takového programu? Příspěvek je zamýšlen jako koreferát k pravděpodobnému hlavnímu referátu o operativním průzkumu a dokumentaci vztahujícího se na řešený institucionální výzkum a připravovanou metodiku OPD.
Jesenský, Vít: Průzkum a dokumentace v památkové péči – vymezení a kontext
– Jak je možno koncipovat a strukturovat oblast průzkumů a dokumentace v památkové péči?
– Existují specifický památkový průzkum a dokumentace a jaký je jejich kontext?
Nejen že se autor zabývá odpověďmi na tyto otázky, ale zároveň zdůvodňuje, proč se vůbec takto ptát. Od praxe k metodologii a zpět.
Jesenský, Vít: Jaké jsou hlavní problémy průzkumu a dokumentace nemovitých památek v památkové péči aneb, jak hledat priority (poster)
Pokus o úvodní mapování témat k řešení i naznačení absentujícího poznání, které omezuje naše rozhodování.
Kašička, František: Počátky organizovaného SHP v tehdejším SÚRPMO
(Ohlédnutí za průzkumovou teorií a praxí po polovině 20. století)
Příspěvek chce připomenout počátky a vývoj průzkumové teorie a praxe ve specializovaném ateliéru SÚRPMO, které se staly základem nedestruktivních standardních průzkumů současných.
Kibic, Karel: O poděbradském zámku
Cílem příspěvku je stručné seznámení s historií poděbradského zámku. Jeho základem je královský hrad, založený Přemyslem Otakarem II. někdy v 60. letech 13. století. V majetku koruny zůstal hrad do druhé poloviny 14. století, kdy přešel do rukou pánů z Kunštátu. Za synů Jiřího z Poděbrad se hrad navrátil ke královské koruně, u níž setrval až do roku 1840. Středověký hrad byl upravován renesančně a poté dvakrát v 18. století, a to spíš utilitárně. Poděbradský zámek představuje ze stavebně historického hlediska velmi zajímavý areál, který dosud nebyl dostatečně prozkoumán.
Kibic, Karel: Dokumentace historických staveb na Kutnohorsku (poster)
Kolář, Tomáš: Dendrochronologické datování staveb z Šumavského podhůří (poster)
Na novém dendrochronologickém pracovišti při Biologické fakultě Jihočeské univerzity je rozvíjen projekt datování staveb především z oblasti Šumavy a jejího podhůří. Jsou vytvářeny základy pro regionální standardní chronologie všech čtyř stavebně významných dřevin (smrk, jedle, borovice, dub). Důraz je kladen především na vytvoření standardů použitelných pro datování dřevěných prvků pocházejících z porostů ze středních a vysokých nadmořských výšek, které jsou pomocí existujících standardů datovatelné velmi obtížně. Zkoumány jsou také možnosti určení původu dřeva použitého ke stavbám.
Kolařík, Václav: Formulářová archeologie k dokumentaci staveb (poster)
viz David Merta
Kroulíková, Kateřina: Soupis umělecko-řemeslných prvků na hlavním nádraží
Na konkrétním příkladu bude představen princip vytvoření soupisu umělecko – řemeslných prvků v objektu. Bude předvedena konkrétní tabulka pro jednotlivé prvky s vysvětlením návaznosti na půdorys jednotlivých podlaží objektu. Naším příspěvkem chceme ukázat příklad, jak, lze dělat takovéto soupisy. Ukázat k čemu mohou soupisy v praxi sloužit, jednak jako záchranná a poslední dokumentace před bouráním objektu a jednak jako podklad pro projektanty.
Kwaśniewski, Artur: Metodologiczne znaczenie kontekstu historycznego w badaniach architektury rezydencjonalnej; Doświadczenia z prac nad „Encyklopedią rezydencji Śląska“
Referat przedstawia niektóre metodologiczne aspekty interdyscyplinarnych badań nad architekturą rezydencjonalną prowadzonych z powodzeniem w ramach projektu wrocławskiego (Encyklopedia rezydencji Śląska). Referat postuluje ściślejsze niż dotychczas integrowanie architektonicznych i historycznych metod badawczych dla dopełnienia oraz właściwego kierunkowania i interpretowania badań. Główne tezy: 1) konieczność odtwarzania kontekstu historycznego siedziby feudalnej (status społeczny i ekonomiczny feudała jako podstawa wnioskowania); 2) konieczność dogłębnego analizowania zarówno funkcji użytkowych (zwłaszcza mieszkalnych) jak i ideowych rezydencji – w kontekście wzorców kulturowych; 3) konieczność postrzegania rezydencji jako elementu struktury socjotopograficznej.
Kyncl, Josef: Možnosti interpretace dat získaných při dendrochronologickém průzkumu dřevěných konstrukcí
Dendrochronologická analýza dřeva z historických konstrukcí poskytuje zpravidla jen data o stáří použitých stromů. Zatím jen okrajově je věnována pozornost dalším informacím, které lze z analyzovaných vzorků získat. Jedná se především o možnost určení původu použitého dřeva, způsobu jeho získání, případně i dopravy. Možnosti a případné omezení takového využití dendrochronologických metod bude presentováno na několika typických příkladech.
Kyncl, Tomáš: Možnosti interpretace dat získaných při dendrochronologickém průzkumu dřevěných konstrukcí
viz Josef Kyncl
Lesák, Jaroslav: Termovize jako nedestruktivní metoda stavebněhistorického průzkumu
viz František R. Václavík
Liebich, Hanna: Der Stephansdom zu Wien – von der Punktwolke zum CAD-Modell
Seit zwei Jahren wird am Wiener Stephansdom der Einsatz von Image-Laser-Scannern im Aufgabenbereich der Dombauhütte erprobt. Im Mittelpunkt steht die Umsetzung der Scandaten in steingerechte digitale Zeichnungen zur Dokumentation und Schadenskartierung des Domes. Die Erstellung von dreidimensionalen CAD-Modellen als Referenzobjekte zur Punktwolke eröffnet aber auch für die historische Bauforschung neue Möglichkeiten. Der Vortrag soll einen Einblick in die gewonnenen Erkenntnisse zum Umgang mit Scandaten liefern und die angewandte Auswertungssoftware vorstellen.
Macek, Petr: Zamyšlení nad současným stavem průzkumů a dokumentace
Macek, Petr: Výtvarné a technické v architektuře
Dlouhodobým problémem je zavádějící a chybné oddělování technické a umělecké složky ve stavebním díle. Teze: základem (ve zdejším hmotném světě) je v převážné míře praktické řešení praktického (utilitárního) problému (zadání). Výsledné řešení se ale téměř okamžitě stává inspirací pro své estetické, umělecké, významové a další aspekty. Někdy je pak takovéto prvotní řešení uchopeno ve výhradně umělecké rovině tak zásadně, že se stává na prvotní podobě takřka nezávislé. Tuto tezi (ke které bude velice žádoucí diskuse) se pokusím doložit na několika příkladech zejména ze středověkého stavitelství a architektury.
Merta, David: Formulářová archeologie k dokumentaci staveb (poster)
Tzv. formulářová archeologie má dlouholetou tradici v anglosaském světě. Do našich končin dorazila na počátku 80. let minulého století. Od té doby prošla výrazným vývojem. Tato metodika je v současnosti snad jediná možná použitelná při zpracovávání, respektive zaznamenávání velkého množství dat nejrůznějšího charakteru. Při dokumentaci archeologických situací dochází nutně k odkrytí i reliktů nejrůznějších staveb, pro jejichž dokumentaci jsou vytvořeny příslušné formuláře. Odtud je již jen krůček k využití formulářové dokumentace i pro konstrukce nadzemní jakéhokoliv stáří a funkce. Je jasné, že nelze oddělovat dokumentaci archeologickou (podzemních částí) od dokumentace stojících staveb (nadzemních částí), pakliže má být využívána zvláště v kontextu měst. Tato metoda vyžaduje tvůrčí přístup a pečlivé vyplňování patřičných údajů do jednotlivých formulářů obsahujících i příslušné pole pro interpretaci a další pozorování.
Neustupný, Zdeněk: Možnosti datování architektury pomocí archeolog. metod
Příspěvek sumarizuje archeologické nálezové situace, které mají souvislost s architekturou. Na konkrétních příkladech budou doloženy limity datování architektury pomocí artefaktů a archeologických nálezových situací (post quem, ante quem).
Otáhal, David: Soupis umělecko-řemeslných prvků na hlavním nádraží
viz Kateřina Kroulíková
Panáček, Michal: Využití fotogrammetrie pro stavebnětechnologickou analýzu Velké věže na hradě Kost (poster)
Jako součást komplexní dokumentace a průzkumu Velké věže na Kosti bylo provedeno fotogrammetrické zaměření všech lícních ploch kvádrového řádkového zdiva věže. Vykreslený spárořez byl posléze korigován podle skutečnosti a posloužil k zakreslení důlků pro nůžkové krepny a kamenických značek na jednotlivých kvádrech. Z těchto údajů mohlo být provedeno stavebnětechnologické vyhodnocení zkoumaného objektu. Průzkum plně potvrdil oprávněnost náročné exaktní dokumentace pro detailní analýzu a podrobnou interpretaci vzniku středověké stavby.
Pešta, Jan: Stručný přehled architektonického a urbanistického vývoje Poděbrad
Stručný přehled architektonického a urbanistického vývoje Poděbrad – bližší seznámení s historií místa pořádání konference. Město představuje z historického hlediska velmi zajímavý organismus, kde se ve vzácné harmonii snoubí středověké městské jádro s hradem a novodobé moderní osídlení lázeňského města z první poloviny 20. století.
Razím, Vladislav: Ke stavu a smyslu dokumentování památek
Referát se pokouší o charakteristiku současného stavu dokumentování památek, o shrnutí hlavních problémů a východisek.
Razím, Vladislav: Představení projektu vědy a výzkumu NPÚ operativní dokumentace památek
Referát představuje náplň a cíle jednoho z hlavních, právě zahájených institucionálních projektů vědy a výzkumu NPÚ, který se týká dokumentování památek.
Rykl, Michael: Poznámky a postřehy z různého způsobu záznamu nálezových situací a jejich vyhodnocení
Spolupráce s archeologií – možnosti uplatnění Harrissova diagramu. Konkrétní příklady z nedávných prakticých úloh – např. býv. kostel magdalenitek v Praze na Malé Straně, tvrz Lošany aj.
Schubert, Alfréd: Zkušenosti z dokumentace historických oken
Součástí institucionálního výzkumu byl v r. 1999-2004 soupis a dokumentace památkově hodnotných oken Středočeského kraje. Vzhledem ke značné časové i finanční náročnosti podrobné dokumentace byl v roce 2004 vyzkoušen i zjednodušený způsob dokumentace s využitím speciálního formuláře. Nelze vyloučit, že některé zkušenosti z této akce by bylo možné využít i při poznávání a dokumentaci jiných historických stavebních prvků.
Slavík, Jiří: Návrh názvosloví starších kovových dveří (poster)
Jedním z nedostatků se kterými se potýkáme při dokumentaci památek je absence přesné terminologie a její důsledné používání. Příspěvek má na příkladu kovových (železných) dveří a vrat ukázat, že vytvoření a používání jednotné terminologie není obtížným krokem. Přesný popis pak může pomoci při datování dveřního křídla. Pro deskripci jsou rozlišeny dveře čistě kovové a dřevěné kovem pokryté (pobité). Pro popis jsou podle možnosti podrobně rozlišeny jednotlivé části funkční (plechy, pásy, závěsy, zámky, přitahovadla) i výzdobné. Návrh terminologie je otevřený, nejrůznější doplnění a opravy jsou vítány. Použitou terminologii lze použít i při deskripci kovových prvků dřevěných dveří, kovových okenic apod.
Sommer, Jan: Otázky sjednocování formy a správy dat o památkách
Stále jsme svědky toho, že mnoho dokumentace památek vzniká opakovaně, přičemž jinde se nedostávají prostředky ke kvalitním průzkumům. Rozumná míra centralizované či sdílené evidence dat by usnadnila jejich vyhledání a využití, ale i zpřesnila směrování aktuálních průzkumných a dokumentačních aktivit.
Sommer, Jan: Dílčí výsledky probíhajících průzkumů románského kostela v Záboří nad Labem
V průběhu restaurování jedinečného románského portálu předsíně patrového centrálního kostela se uskutečnila řada etap operativního průzkumu a dokumentace, samozřejmě doprovázených i restaurátorskými průzkumy, archeologickým výzkumem v místech statických sond. Výsledky zatím přispěly k ověření či korekcím některých dřívějších názorů, ale – samozřejmě – vyvolaly také řadu nových otázek. V příspěvku budou prezentovány postupy dokumentace stavby a dosažené výsledky průzkumů budou vyhodnoceny přiměřeně dosaženému stupni poznání.
Svatuška, Štěpán: Využití fotogrammetrie pro stavebnětechnologickou analýzu Velké věže na hradě Kost (poster)
viz Michal Panáček
Syrová, Zuzana: GIS pro SHP
Jednoúčelová počítačově zpracovaná dokumentace versus objektově orientovaný GIS (geografický informační systém).
V dosavadní praxi počítačového zpracování dokumentace převažuje ad hoc přístup vedoucí k vytváření jednoúčelových dokumentů. Při jejich pořizování se mnohdy zanedbává otázka dalšího možného využití dat, jejich přístupnosti v jiném SW prostředí, než ve kterém byla vytvořena, tedy otázky související s datovou strukturou, popisem dat (metadaty) i samotnými formáty uložení dat.
Cílem příspěvku je proto i shrnutí minimálních zásad pro počítačové zpracování dokumentace. Jeho hlavní část by měla shrnout více než desetileté zkušenosti autorů s použitím soudobých nástrojů GIS pro inventarizační průzkumy území, SHP sídel i jednotlivých objektů (včetně terenního sběru dat). Tedy přístupy, jejichž primární částí je sběr a analýza dat. Presentována budou především aktuální řešení využitá v grantových projektech Litomyšlsko a Vysokomýtsko (SOVAMM) a Prostorová identifikace památkově chráněných území (NPÚ).
Syrový, Jiří: GIS pro SHP
viz Zuzana Syrová
Šerák, Martin: Databáze „drobných“ nálezů
V terénní památkářské praxi se na historických stavbách denně setkáváme s množstvím situací, které se často na první pohled jeví jako nezajímavé, nepodstatné, neinterpretovatelné … Odpadlý kus novodobé omítky kolem porušeného okapového svodu odhalí fragment staršího barevného řešení fasády, při opravě omítky soklu lze pár hodin pozorovat armované nároží staršího menšího objektu, vysekaná rýha pro uložení elektrického kabelu ve fasádě zachytí fragment hrázděné konstrukce patra … Právě naznačené jakož i mnohé jiné typy odkryvů vznikají nejen na památkově chráněných objektech (kde by – alespoň čistě teoreticky –měly být standardně monitorovány pracovníky organizace i orgánů státní památkové péče), ale především na historických stavbách památkově nechráněných. Právě v těchto případech tyto drobné nálezy představují sice kusou, leč prvotní, jedinou a mnohdy bohužel i navždy poslední informaci o stáří, možné hodnotě či rozsahu objektu.
K obdobnému úniku a zániku informací dochází i ve sféře architektonického a řemeslného detailu, stavebních materiálů (především těch atypických a lokálně užívaných), konstrukčních řešení, funkčních a dispozičních schémat atd. Většina těchto drobných informací zůstává zcela nezachycena nebo v tom lepším případě končí rozptýlena v obtížně využitelných soukromých archivech profesionálních i amatérských badatelů.
Vytvoření centrálně spravované, všeobecně přístupné a především dlouhodobě a systematicky plněné databáze za využití digitálních technologií by umožnilo uchování těchto informací a zároveň snadné a rychlé zodpovězení řady praktických otázek. Cílem příspěvku je alespoň naznačit možnosti i úskalí řešení tohoto problému a především – v hodině dvanácté – vyvolat o řešení tohoto problému zájem u širší odborné veřejnosti.
Šerák, Martin: Využití archivní dokumentace v péči o památkově chráněná území
Znalost archivní plánové a obrazové dokumentace (resp. alespoň operativně dostupná informace o její existenci a zdrojích či naopak absenci) spolu s podrobnou znalostí památkových hodnot objektu by měly představovat jedny z hlavních východisek pro rozhodování o základních limitech možných úprav kulturních památek i ostatních památkově chráněných objektů a jejich prostředí na území historických sídel. Příspěvek polemizuje s obsahem v současnosti zpracovávaných „Plánů zásad ochrany památkově chráněných území“ a nastoluje otázku, zda nezanedbatelné finanční prostředky investované ministerstvem kultury do této aktivity by neměly být (namísto převážně nepříliš úspěšných pokusů o formulaci regulativů pro jednotlivé stavby) raději investovány do jejich podrobné dokumentace a základního průzkumu archivních fondů zaměřeného na vyhledání historické obrazové a plánové dokumentace. Zároveň je nastíněna představa, co by takový základní archivní průzkum měl zahrnout a jak by měl či mohl vypadat jeho výstup.
Tejmar, Lumír: O některých zkušenostech z provádění průzkumových prací a jejich dokumentování v působnosti Bavorského zemského úřadu pro památkovou péči
Komentovaná prezentace vybraných částí průzkumových zpráv z konce 80. let a snímků pořízených při provádění průzkumů v r. 1995 v Pasově.
Ti, co se nějakým způsobem podíleli na péči o hmotné kulturní dědictví v Českém Krumlově, měli záhy po usnadnění překonávání státní hranice možnost seznámit se s oblastmi v sousedním Rakousku a Bavorsku, které mají nejen dějinnými vazbami, ale též historií stavební kultury s Krumlovskem hodně společného. Pro potvrzení, že nám jde na obou stranách hranice o totéž – totiž o zachování společného evropského dědictví – bylo přínosné především navázání vztahů s pracovníky Bavorského zemského úřadu pro památkovou péči. Zvláštní význam pro naši další práci mělo setkání několika z nás s Dr.-Ing. Mathiasem Ueblackerem v Pasově v roce 1995. Zajímali jsme se zde o dochované kulturně historické hodnoty, o nově učiněné nálezy, o pravomoci památkového úřadu a o způsob jeho práce včetně vývoje metodického přístupu k obnovám kulturních památek. Zajímal nás tehdy rovněž systém provádění průzkumových prací a způsob jejich zajišťování včetně financování.
Co se průzkumů týče, byli jsme upozorněni, že Bavorský zemský úřad pro památkovou péči nemá (respektive alespoň tehdy neměl) vypracovanou jednotnou metodiku pro provádění průzkumových prací a jejich dokumentaci, a že to, co vidíme, respektive uvidíme, je standard vypracovaný pro Pasov, a to na základě velmi praktických potřeb další ochrany kulturního dědictví, které toto město a jeho jednotlivé stavby představují. Mělo přitom jít o metodiku, která se s ohledem na další zjištění neustále zdokonalovala. Tehdy v polovině 90. let nás zaujali podobnosti s našimi zkušenostmi v provádění průzkumových prací ve dvou stupních, které bychom podle zvyklostí z ČR mohli nazvat základním (ryze nedestruktivním) a následným podrobným (již vždy destruktivním) průzkumem.
Základní průzkum dle Pasovského standardu není bezprostředně vázán na nějaký konkrétní záměr obnovy a je do určité míry odlišný od našich zvyklostí zejména co do podrobnosti jeho záběru i co do způsobu dokumentace z něj. Jeho účelem je maximální využití nákladů na něj vynaložených na dokumentaci všeho, co je vidět, včetně stavu jednotlivých konstrukcí a prvků. Textová část, důsledně postupující po všech jednotlivých prostorách, po jejich stěnách, podlahách, zastropení i výplních otvorů a jejich kování, se opírá o polní náčrty zpravidla v měřítku 1:100, kde jsou jednotlivé prostory číslovány. Pro úsporu nákladů na vyhotovení zprávy z průzkumu a zlepšení přehlednosti užívá text v maximální míře tam zavedených hesel a zkratek. Součástí dokumentace z průzkumu je kopie veškerých dostupných archivních dokladů, zejména plánové dokumentace, ale i úplná fotodokumentace, která se v průzkumové zprávě prezentuje jako kontakty číslovaných negativů s odkazem, kde jsou pro případné vyhotovení zvětšenin přístupné. (Co se fotodokumentace týče, právě zde lze za posledních 10 let s rozšířením digitalizace předpokládat významnou změnu.) Nadčasové v tomto typu základního průzkumu zůstává to, že může být v relativně krátké době při nízkých nákladech pořízen a že poskytuje základní přehled o kulturní památce. Podle sdělení kolegy Ueblackera v nejednom případě byla zpráva ze základního průzkumu použita proti tvrzení stavebníka jako důkaz svévolného poškozování poznaných kulturně historických hodnot. Základní průzkumy v takovéto kvalitě zhotovuje památkový úřad ze svého rozpočtu a to zpravidla zadavatelsky.
Následný podrobný průzkum se v Pasově provádí již zásadně v závislosti na konkrétním záměru obnovy a ač se tak děje rovněž z moci památkového úřadu, náklady na něj hradí vlastník památky (stavebník) jako na ostatní části přípravných prací. Problém financování stavebně historických průzkumů byl tehdy v ČR velmi frekventován, tak jsme se na to dotázali přímo. Odpověď zněla, že není důvod, aby stát takový průzkum hradil, neboť zájem památkové péče je v zachování památky, tj. v konzervaci jejího stavu, a není to tedy památkový úřad, který zamýšlí provádět práce na památce, nýbrž její vlastník. Památkový úřad má ovšem možnost na takový průzkum příspěvek poskytnout. Co se týče tohoto následného podrobného průzkumu, nezjistili jsme žádný zásadnější rozdíl oproti obdobným průzkumům, jak v té době začínaly být prováděny u nás. Snad by se v Pasově dalo hovořit jen o větší podrobnosti záběru průzkumových prací, lepší koordinaci jednotlivých specialistů při jejich provádění, o kvalitnější a komplexnější dokumentaci z nich s cílem poznání jako prostředku k dalšímu zachování dokladů celého historického vývoje a nikoli k násilnému restaurování a prezentaci nálezů. Z metod zkoumání jsme tehdy bavorským kolegům záviděli naprostou samozřejmost exaktního zjišťování původu všech dřevěných konstrukcí.
Václavík, František R.: Termovize jako nedestruktivní metoda stavebněhistorického průzkumu
Princip termovize spočívá v bezkontaktním měření intenzity infračerveného záření na povrchu předmětů a jejím výsledkem je termogram – digitální obraz teplotního pole. Teplota povrchu jakým je například vnější fasáda budovy, je ovlivňována předáváním termální energie mezi vnějším atmosférickým prostředím a různorodými materiály tvořícími strukturu vlastní stěny. Existuje však mnoho vlivů, které teplotu povrchu ovlivňují – jsou to atmosférické vlivy (oslunění/zastínění, zvlhnutí/vysoušení, ofukování atd.), různá intenzita vytápění interiérů, tepelná vodivost materiálů, tepelná kapacita materiálů atd.
Díky rozvoji a určitému „uvolnění“ termovizních technologií je dnes možné začít se seznamovat s možnostmi, jaké skýtá moderní termovize pro obor průzkumu historických staveb a zvláště pro jeho stále akcentovanější nedestruktivní formu. Možnosti terénního využití byly testovány na příkladech průčelí měšťanských domů na Pernštýnském náměstí v Pardubicích jejichž utváření podmínily zvláště dvě známé požárové přestavby (1507 a 1538) a mladší barokní či klasicistní úpravy.
Výsledky těchto prvních zkušeností ukazují na nepopiratelný přínos této metody pro oblast nedestruktivních průzkumů historických staveb, ukazují však také na úskalí s interpretací naměřených anomálií z hlediska konstrukčních a chronologických kontextů.
Vácha, Petr: Nedostatečná dokumentace bořených a přestavovaných domů historického jádra v Poděbradech
Nedostatečná dokumentace bořených a přestavovaných domů historického jádra v Poděbradech.
Válek, Jan: Aplikace diagnostických metod průzkumu historického zdiva na zámku Veltrusy
Ústav teoretické a aplikované mechanicky Akademie věd České republiky (ÚTAM) se v 2002-2004 spolupodílel na řešení evropského výzkumného projektu ‚Onsiteformasonry‘, jehož hlavním cílem bylo vylepšení a vzájemná integrace diagnostických metod (zejména nedestruktivních metod použitelných in-situ) využitelných pro zhodnocení stavebně-technického stavu historického zdiva. Projekt byl úspěšně zakončen v loňském roce a mimo splnění technických výzkumných cílů se uskutečnilo několik praktických měření/průzkumů na významných historických objektech v Evropě. Cílem těchto studií bylo ověřit a prakticky demonstrovat uplatnění vybraných průzkumných metod. V České republice se uskutečnil ‚vzorový‘ průzkum na zámku Veltrusy, kde byly použity průzkumné metody s využitím georadaru – elektromagnetických vln (odraz a tomografie), videoskopu, mikrovlnného měření. Za pomocí těchto metod byl zjištěn vlhkostní profil zdiva, přítomnost zvýšené vlhkosti, morfologie a homogenita zdiva, přítomnost kovových prvků, trhliny v kamenných deskách balkonu, tloušťka a dutiny ve zdivu. Prezentace shrne praktické výsledky projektu a poukáže na možné využití moderních nedestruktivních metod pro poznání a dokumentaci historického zdiva a staveb. Dále budou prezentovány výsledky z průzkumů na zámku Veltrusy na kterých se ÚTAM podílel.
Valchářová, Vladislava: Firemní tisky v procesu poznávání a dokumentace historických průmyslových staveb
Firemní tisky ( hlavičkové papíry, reklamní letáky, plakáty apod.), většinou sloužící k propagaci, často pracovaly s motivem vyobrazení podniku. Firemní veduty tak předvádějí s větší či menší přesností, jak závod kdysi vyhlížel. Jsou důležitým pramenem pro historii průmyslu i stavební vývoj továrny zvláště v případech, kdy se ostatní archiválie nedochovaly (uvedeno několik příkladů).
Varhaník, Jiří: Pojem dokumentace v platných předpisech a památková péče
Veselý, Jan: Amalín č.p. 31 – dokumentace v průběhu likvidace památky
– Proměna přístupu ke způsobu dokumentace v průběhu práce a praktické použití jejích výstupů.
– Vliv prohlubujícího se poznání, nebo dramatizace fyzických okolností dokumentace na její charakter a výstupy.
Vojtová, Kateřina: Využití laserového skenování při dokumentaci Karlova mostu v Praze
Příspěvek pojednává o problematice využití metody laserového skenování (LS) při dokumentaci památkových objektů. Tato problematika tvoří náplň diplomové práce studentky oboru geodézie a kartografie Kateřiny Vojtové (Fakulta stavební, ČVUT).
Studentka se na podzim 2004 aktivně podílela na projektu firmy Gefos a.s. Cílem projektu bylo zaměření Karlova mostu v Praze metodou LS a zpracování měřické dokumentace. Předmětem vyhodnocení bylo vyhotovení drátového 3D modelu, půdorysu, podélných a příčných řezů a pohledů.
V příspěvku jsou presentovány dosažené výsledky a shrnuty dosavadní zkušenosti s metodou LS.
Vorlík, Petr: Registr průmyslového dědictví – databáze objektů a autorů
Referát představí dlouhodobý projekt Výzkumného centra průmyslového dědictví – zprovoznění strukturované databáze na serveru ČVUT ve formě internetového prohlížeče, který umožňuje širokou škálu využití – metodické ukládání dat promítající se zpětně i do SHP, průběžnou aktualizaci a doplňování údajů, aktivní studium a vyhledávání s následnou interpretací.
Vyletová, Eva: Průzkum a dokumentace ve vazbě na praktickou památkovou péči
Průzkum a dokumentace památek mají význam nejen jako zdroj poznání, ale také jako podklad pro obnovu. Důležitá je vzájemná vazba průzkumu a procesu obnovy včetně její přípravné fáze, která ovlivňuje „úspěšnost“ průzkumu a maximální využití jeho poznatků pro archivní dokumentaci i pro provádění obnovy. Příspěvek uvádí některé poznatky z praxe.
Zehetner, Franz: Der Stephansdom zu Wien – Probleme der Baudokumentation bei Restaurierungsmaßnahmen
Žižka, Jan: K metodice výzkumu zemědělského dědictví
Příspěvek se vrací k problematice průzkumu hospodářských staveb. Vychází ze zkušeností devět let trvajícího inventárního průzkumu panských hospodářských dvorů ve středních Čechách. Přibližuje metodu práce a charakter a podobu výstupů. Výsledky výzkumu budou přiblíženy z různých pohledů a možností využití při další badatelské práci.
Program konference
Úterý 31. května 2005
Úvodní referáty
Petr Macek: Zamyšlení nad současným stavem průzkumů a dokumentace
Vladislav Razím: Ke stavu a smyslu dokumentování památek
Milena Hauserová: Stavební dílo a jeho poznávání v proměně času
František Kašička: Počátky organizovaného SHP v tehdejším SÚRPMO
Jiří Varhaník: Pojem dokumentace v platných předpisech a památková péče
Obecné otázky dokumentace památek:
Vít Jesenský: Průzkum a dokumentace v památkové péči – vymezení a kontext
Jan Sommer: Otázky sjednocování formy a správy dat o památkách
Zuzana Syrová + Jiří Syrový: GIS pro SHP
Lumír Tejmar: O některých zkušenostech z provádění průzkumových prací a jejich dokumentování v působnosti Bavorského zemského úřadu pro památkovou péči
Eva Vyletová: Průzkum a dokumentace ve vazbě na praktickou památkovou péči
Operativní průzkum a dokumentace:
Vladislav Razím: Představení projektu vědy a výzkumu NPÚ operativní dokumentace památek
Vít Jesenský: Operativní průzkum a dokumentace nemovitých památek v památkové péči
Martin Šerák: Databáze drobných nálezů
Referáty o Poděbradech:
Jan Pešta: Stručný přehled architektonického a urbanistického vývoje Poděbrad
Karel Kibic: O poděbradském zámku
Petr Vácha: Nedostatečná dokumentace bořených a přestavovaných domů historického jádra v Poděbradech
Exkurze do poděbradské elektrárny
Středa 1. června 2005
Specializované metody a jejich spolupráce:
Jiří Bláha: Metodika specializovaného stavebněhistorického průzkumu krovů
Zdeněk Dragoun: Ke vztahu archeologických výzkumů a stavebněhistorických průzkumů
Martin Ebel: Dokumentace staveb v minulosti
Jindřich Hodač: 3×3 pravidla pro jednoduchou fotogrammetrickou dokumentaci architektury
Jindřich Hodač + Kateřina Vojtová: Využití laserového skenování při dokumentaci Karlova mostu v Praze
Patrick Hoffsummer: Le projet européen „Roof“, objectifs et méthodes (Evropský projekt výzkumu zastřešení historických objektů – možnosti různých metodologických přístupů /oživení projektu Kultura 2000 proponované na konferenci v Lutychu v lednu 2005/)
David Houbrechts: Le logis en pan-de-bois à Liège et dans les villes du bassin de la Meuse moyenne (1450-1650): approches archéologique et dendrochronologique (Archeologický stavebněhistorický a dendrochronologický výzkum hrázděných konstrukcí v Lutychu a okolí)
Andrej Janega: Možnosti výskumu sekundárnej pórovitosti – priamej príčiny degradácie historických objektov
Artur Kwaśniewski: Metodologiczne znaczenie kontekstu historycznego w badaniach architektury rezydencjonalnej; Doświadczenia z prac nad „Encyklopedią rezydencji Śląska“
Josef Kyncl + Tomáš Kyncl: Možnosti interpretace dat získaných při dendrochronologickém průzkumu dřevěných konstrukcí
Zdeněk Neustupný + Ladislav Holík: Možnosti datování architektury pomocí archeolog. metod
Petr Macek: Výtvarné a technické v architektuře
Michael Rykl: Poznámky a postřehy z různého způsobu záznamu nálezových situací a jejich vyhodnocení
Bohdan Šeda: 3D scanování při zaměřování památek – první zkušenosti
Martin Šerák: Využití archivní dokumentace v péči o památkově chráněná území
František R. Václavík + Jaroslav Lesák: Termovize jako nedestruktivní metoda stavebněhistorického průzkumu
Jan Válek: Aplikace diagnostických metod průzkumu historického zdiva na zámku Veltrusy
Vladislava Valchářová: Firemní grafika v procesu poznávání historických průmyslových areálů
Průzkumy památek a jejich souborů:
Jindřich Hodač: Měřická dokumentace zámeckého barokního divadla v Českém Krumlově – průběh a výsledky projektu
Panelová diskuse
– Jiří Bláha: Metodika specializovaného stavebněhistorického průzkumu krovů
– Jiří Bloch: Hloubkové SHP v Českém Krumlově
– Marina Döring-Williams: Innovative Meß- und Aufnahmetechniken in der Bauforschung anhand ausgewählter Beispiele
– Hana Hanzlíková: Způsoby zachycení operativní a podrobné identifikace nálezové situace na několika příkladech průzkumů památkových objektů
– Jindřich Hodač: Měřická dokumentace zámeckého barokního divadla v Českém Krumlově – průběh a výsledky projektu
– Jindřich Hodač + Kateřina Vojtová: Využití laserového skenování při dokumentaci Karlova mostu v Praze
– Małgorzata Chorowska: Doświadczenia metodologiczne w badaniach nad kamienicą, parcelą i planem średniowiecznej Świdnicy
– Vít Jesenský: Operativní průzkum a dokumentace nemovitých památek v památkové péči
– Vít Jesenský: Průzkum a dokumentace v památkové péči – vymezení a kontext
– Vít Jesenský: Jaké jsou hlavní problémy průzkumu a dokumentace nemovitých památek v památkové péči aneb, jak hledat priority
– Karel Kibic: Dokumentace historických staveb na Kutnohorsku
– Tomáš Kolář: Dendrochronologické datování staveb z Šumavského podhůří
– Kateřina Kroulíková + David Otáhal: Soupis umělecko-řemeslných prvků na hlavním nádraží
– Artur Kwaśniewski: Metodologiczne znaczenie kontekstu historycznego w badaniach architektury rezydencjonalnej; Doświadczenia z prac nad „Encyklopedią rezydencji Śląska“
– Josef Kyncl + Tomáš Kyncl: Možnosti interpretace dat získaných při dendrochronologickém průzkumu dřevěných konstrukcí
– Hanna Liebich: Der Stephansdom zu Wien – von der Punktwolke zum CAD-Modell
– David Merta + Václav Kolařík + Petr Holub: Formulářová archeologie k dokumentaci staveb
– Michal Panáček + Štěpán Svatuška: Využití fotogrammetrie pro stavebnětechnologickou analýzu Velké věže na hradě Kost
– Jan Pešta: Stručný přehled architektonického a urbanistického vývoje Poděbrad
– Jiří Slavík: Návrh názvosloví starších kovových dveří
– Zuzana Syrová + Jiří Syrový: GIS pro SHP
– Vladislava Valchářová: Firemní grafika v procesu poznávání historických průmyslových areálů
– Petr Vorlík: Registr průmyslového dědictví – databáze objektů a autorů
– Franz Zehetner: Der Stephansdom zu Wien – Probleme der Baudokumentation bei Restaurierungsmaßnahmen
Čtvrtek 2. června 2005
Exkurze:
Sedlec u Kutné Hory – areál bývalého cisterciáckého kláštera
Kutná Hora – vybrané památky, procházka městem, čas na oběd
Jakub – kostel sv. Jakuba
Žehušice – areál zámku
Společný večer v prostorách konferenčního areálu
Pátek 3. června 2005
Pokračování bloku Specializované metody a jejich spolupráce:
Marina Döring-Williams: Innovative Meß- und Aufnahmetechniken in der Bauforschung anhand ausgewählter Beispiele
Hanna Liebich: Der Stephansdom zu Wien – von der Punktwolke zum CAD-Modell
Franz Zehetner: Der Stephansdom zu Wien – Probleme der Baudokumentation bei Restaurierungsmaßnahmen
Průzkumy památek a jejich souborů:
Alfréd Schubert: Zkušenosti z dokumentace historických oken
Jan Žižka: K metodice výzkumu zemědělského dědictví
Jiří Bloch: Hloubkové SHP v Českém Krumlově
Małgorzata Chorowska: Doświadczenia metodologiczne w badaniach nad kamienicą, parcelą i planem średniowiecznej Świdnicy
Petr Vorlík: Registr průmyslového dědictví – databáze objektů a autorů
Jan Beránek: Zámek Lochovice, okres Beroun
Kateřina Kroulíková + David Otáhal: Soupis umělecko-řemeslných prvků na hlavním nádraží
Jan Sommer: Dílčí výsledky probíhajících průzkumů románského kostela v Záboří nad Labem
Jan Veselý: Amalín č.p. 31 – dokumentace v průběhu likvidace památky
Seznam účastníků
Mgr. Lucie Augustinková, NPÚ ÚOP Ostrava
Ing., Mgr. Jan Beránek, NPÚ ÚP
Mgr. Tatiana Bielická, Pamiatkový úrad SR Bratislava
Ing. Jiří Bláha, Ph.D,, ARCHISS Telč
Irena Blažková, NPÚ ÚOP Olomouc
Mgr. Jiří Bloch, Český Krumlov
Miroslav Brožovský, NPÚ ÚOP SČ
Ing. Josef Březina, NPÚ ÚOP Olomouc
Mgr. Miroslava Cejpová, Východočeské muzeum Pardubice
Mgr. Patrik Červák, NPÚ ÚOP České Budějovice
DiS. Jana Červinková, NPÚ ÚOP Praha
PhDr. Helena Čižinská, NPÚ ÚOP Praha
Sabine De Jonghe, Ministère de la Région wallonne
Univ.Prof.M.A.Dr.Ing. Marina Döring-Williams, Technische Universität Wien
Lucie Drábková, NPÚ ÚOP Olomouc
PhDr. Zdeněk Dragoun, NPÚ ÚOP Praha
Mgr. Pavel Dvořák, NPÚ ÚOP České Budějovice
PhDr. Martin Ebel, Ph.D., NTM Praha, FA ČVUT Praha
Guillaume Etienne, Ministère de la Région wallonne
Ing.arch. Jan Falta, NPÚ ÚOP Pardubice
Jana Feixová, NPÚ ÚOP Ústí nad Labem
Mgr. Natália Ferusová, Krajský pamiatkový úrad Bratislava
Vlasta Frouzová, KÚ Plzeňského kraje
PhDr. Iva Furáková, NPÚ ÚOP Praha
Mgr. Jaroslava Fürstová, MÚ Kralupy nad Vltavou
Ing. Hana Hanzlíková, R Projekt
Ing.arch. Milena Hauserová, CSc., FA ČVUT Praha
Ing.arch. Dorota Havlíková, NPÚ ÚOP Praha
Vendula Hnídková, NPÚ ÚOP Olomouc
Ing. Jindřich Hodač, Ph.D., FS ČVUT Praha
Patrick Hoffsummer, Université de Liège
Lucie Holá, NPÚ ÚOP Praha
Bc. Ladislav Holík, NPÚ ÚOP SČ
Petr Holub, Archaia Brno
David Houbrechts, Université de Liège
Ing.arch. Zuzana Hubrtová, NPÚ ÚOP Praha
Ing.arch. Peter Hudák, Krajský pamiatkový úrad Nitra
Mgr. Slávka Hudáková, Krajský pamiatkový úrad Prešov
Bc. Martina Chamasová, NPÚ ÚOP SČ
Małgorzata Chorowska, Politechnika Wrocławska
Lucie Chotěborská, NPÚ ÚP
Andrej Janega, Štátny geologický ústav DŠ Banská Bystrica
Martin Jedlička, NPÚ ÚOP Praha
Ing.arch. Vít Jesenský, NPÚ ÚOP SČ
Mgr. Michaela Kalinová, Pamiatkový úrad SR Bratislava
Mgr. Eva Kamenická, NPÚ ÚOP Plzeň
doc. Ing.arch. František Kašička, CSc., FA ČVUT Praha
Ing. M. Kazimír, Krajský pamiatkový úrad Trnava
Ing.arch. Karel Kibic, NPÚ ÚOP SČ
Tomáš Kolář, BF JČU České Budějovice
Václav Kolařík, Archaia Brno
Miroslav Kolka, NPÚ ÚOP Ústí nad Labem
Jan Koloc, NPÚ ÚOP Ústí nad Labem
Ing.arch. Luboslava Konečná, Krajský pamiatkový úrad Bratislava
Vladimíra Konvalinková, Český Krumlov
PhDr. Dana Kouřilová, NPÚ ÚOP Ostrava
Ing. arch. Kateřina Kroulíková, NPÚ ÚOP Praha
Mgr. Jaroslava Kvačalová, Krajský pamiatkový úrad Bratislava
Dr. inż. arch. Artur Kwaśniewski, Politechnika Wrocławska
Josef Kyncl, BÚ AV ČR
Mgr. Jan Kypta, NPÚ ÚOP SČ
Mgr. Roman Lavička, NPÚ ÚOP České Budějovice
Dipl.Ing. Hanna Liebich, Technische Universität Wien
Mgr. Marcela Lodrová, NPÚ ÚOP Plzeň
Hana Luštická, NPÚ ÚOP Ústí nad Labem
Ing. Petr Macek, NPÚ ÚP, FF UK
Bc. Barbara Marethová, NPÚ ÚOP SČ
Jarmila Marková, NPÚ ÚOP Olomouc
Pavla Matoušková, NPÚ ÚOP Praha
David Merta, Archaia Brno
Ing.arch. Jiří Mrázek, NPÚ ÚOP SČ
Dobroslava Neckářová, NPÚ ÚOP Olomouc
Mgr. Hedvika Nejedlá, NPÚ ÚOP Praha
Mgr. Zdeněk Neustupný, NPÚ ÚOP SČ
Mgr. Eliška Nová, NPÚ ÚOP Ústí nad Labem
Ing. arch. Dana Novotná, Ph.D., NPÚ ÚOP Brno
Mgr. Miroslav Nový, NPÚ ÚOP Ústí nad Labem
Mgr. David Otáhal, NPÚ ÚOP Ústí nad Labem
Ing. Vlastislav Ouroda, NPÚ ÚOP České Budějovice
Michal Panáček, NPÚ ÚOP Ústí nad Labem
Ing.arch. Jan Pešta, NPÚ ÚOP SČ
Mgr. Arch. R. Petrovič, Krajský pamiatkový úrad Trnava
PhDr. Marie Platovská, ÚDU AV ČR
Lucie Radová, NPÚ ÚOP Ústí nad Labem
PhDr. Vladislav Razím, NPÚ ÚOP SČ
Ing.arch. Michael Rykl, FA ČVUT Praha
PhDr. Vratislav Ryšavý, NPÚ ÚOP Plzeň
Alena Sellnerová, NPÚ ÚOP Ústí nad Labem
Ing.arch. Alfréd Schubert, NPÚ ÚOP SČ
Ing.arch. Barbora Skalická, NPÚ ÚOP Praha
Jaroslav Skopec, NPÚ ÚOP Ústí nad Labem
Ing. Jiří Slavík, NPÚ ÚOP Pardubice
Hana Sluštíková, KÚ Zlínského kraje
Vlastimil Sochor, NPÚ ÚOP Brno
Ing. Jan Sommer, NPÚ ÚP
Jan Straňák, NPÚ ÚOP Praha
Bc. Alena Svobodová, KÚ Plzeňského kraje
Ing.arch. Jitka Svobodová, NPÚ ÚOP Pardubice
Ing.arch. Zuzana Syrová, SOVAMM Brno
Ing.arch. Jiří Syrový, SOVAMM Brno
Mgr. Lenka Šabatová, NPÚ ÚOP Brno
Mgr. Bohdan Šeda, NPÚ ÚOP Pardubice
MUDr. Martin Šerák, Český Krumlov
Jitka Štáblová, NPÚ ÚOP Olomouc
Petra Šternová, NPÚ ÚOP Ústí nad Labem
Ing. Lumír Tejmar, MK ČR
Jolana Tothová, NPÚ ÚOP Ústí nad Labem
MgA. František R. Václavík, NPÚ ÚOP Pardubice
Mgr. Petr Vácha, NPÚ ÚOP SČ
Ing. Vladislava Valchářová, VCPD ČVUT Praha
Petr Vaňous, NPÚ ÚOP Praha
JUDr. Jiří Varhaník, MK ČR
Ing.arch. Jan Veselý, NPÚ ÚOP SČ
Mgr. Petra Vinařová, Magistrát hl. m. Prahy
Tomáš Vítek, NPÚ ÚOP Olomouc
Kateřina Vojtová, ČVUT Praha
Ing.arch. Petr Vorlík, VCPD ČVUT Praha
Ing.arch. Zuzana Vydarená, Krajský pamiatkový úrad Nitra
Ing.arch. Eva Vyletová, NPÚ ÚOP SČ
Ing. Jozef Zajac, Krajský pamiatkový úrad Prešov
MMag. Franz Zehetner, Dombauhütte zu St. Stephan – Wien
Mgr. Lubomír Zeman, NPÚ ÚP
Ing. Jan Žižka, NPÚ ÚOP SČ