8. konference SHP: „Historismy“, Děčín, zámek, 9.–12. června 2009
Pořádali: Sdružení pro stavebněhistorický průzkum ve spolupráci s Centrem pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví, Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Ústí nad Labem a za spoluúčasti Fakulty architektury ČVUT a Národního technického muzea
Cíl a tematické okruhy konference:
Způsob sledování vývojové linie v dějinách architektury, v němž jsme byli většinou odchováni, vede k soustředění zájmu na jevy, které otevírají cestu inovaci. V našem každodenním setkávání s projevy stavební kultury minulosti je však ve skutečnosti zobrazení reality mnohem členitější a složitější. Při snaze o věrohodnější vykreslení minulosti proto nabývá stále více na významu souběžnost rozmanitých dobových tendencí a jejich výrazových prostředků. S tradičním lineárně usměrněným modelem dějin architektury se snad nejzřetelněji rozcházejí různé retrospektivní tendence, které sice již nepřekvapují mezi díly renesančními a barokními nebo mezi slohovými návraty 19. století, ale které začínáme se stále rostoucí vnímavostí rozeznávat i mezi díly ze starších a mladších slohových období.
K aktuálnímu užití forem zakotvených svým původem v odlehlých časových horizontech může vést řada příčin, které se ve svých důsledcích projevují jako „nesoučasnost současného“. Vedle jevů dlouhodobě tradovaných nebo relativně pomalu proměnlivých, které spojují minulost se současností, se můžeme setkat s řadou různě motivovaných záměrně historizujících návratů.
A právě těmto vědomým historismům, využívajícím k vyjádření soudobých záměrů formální řeči minulosti, bude věnována nadcházející konference. Uvítali bychom přitom, kdyby se příspěvky mohly orientovat zejména na období a jevy s tímto fenoménem u nás zatím běžně nespojované.
Organizační informace: Konference se bude konat v zámeckém sále v Děčíně ve dnech 10. až 12 června 2009. Konferenci bude předcházet dne 9. června 2009 volně přístupný večer na téma Děčín. Z webu SpSHP (http://www.svornik.cz) lze stáhnout, závaznou přihlášku k účasti, formulář pro objednání ubytování a přihlášku příspěvku, před konferencí zde bude upřesňovaný program. Prezence bude 9. června 2009 od 16 hod a 10. června od 8 hodin na děčínském zámku. Zahájení konference bude 10. června 2008 v 10:30 hod.
Konferenční poplatek: 1700 Kč (studenti a důchodci 850 Kč). Poplatek zahrnuje: účast na konferenci, konferenční materiály, občerstvení, poplatky během exkurze. Poplatek nezahrnuje: ubytování, stravování, dopravu na konferenci.
Stravování: možné ve městě Děčíně
Ubytování: včas přihlášeným bude v cenových relacích od cca 250,- do cca 1000,- Kč zajištěno v Děčíně. Platí se na místě. S dotazy se obracejte na níže uvedenou mailovou adresu.
Informace pro přednášející: Maximální délka referátu je 15+5 minut (15 minut referát, 5 minut diskuse). Přihlášku referátu s krátkou anotací vystihující přínos příspěvku pro danou oblast výzkumu nutno zaslat do 10. dubna 2008 na níže uvedenou mailovou adresu.
Přihlášky na konferenci, objednávky ubytování a přihlášky příspěvků laskavě zasílejte na adresu:
PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.
oddělení 14 OPD-SHP, NPÚ, ú.o.p. v Ústí n. L. P. O. BOX 11, 403 40 Ústí n. L. 19
mail: decin-prihlasky@seznam.cz (na tento mail zasílejte i dotazy k programu, organizaci a ubytování).
Přihláška na konferenci, ubytování, referátu
Anotace příspěvků
HISTORISMY – POKUS O KLASIFIKACI
Petr Macek
Náplň slova, jeho historický kontext. Používání tohoto označení v různých podobách i obdobích. Pokus o roztřídění historismů do určitých významově propojenějších skupin. Co je a co není historismus. Vše doplněno obrazovou a plánovou dokumentací.
ÚPRAVA PRŮČELÍ KOSTELA SV. PETRA A JANA APOŠTOLŮ (PŮVODNĚ JANA KŘTITELE) V MALÍNĚ
DALŠÍ PŘÍKLAD BAROKNÍ GOTIKY NA KUTNOHORSKU
Karel Kibic ml.
Kostel sv. Petra a Jana Apoštolů je jedním ze dvou románských kostelů, zachovaných v areálu bývalého slavníkovského hradiště v Malíně. Pro podobnost závěru s archeologicky zachyceným kostelem na libickém hradišti bývá někdy považován za ještě slavníkovskou, tj. předrománskou stavbu – nutno říci, že archeologické nálezy ani operativní dokumentace průčelí při opravě takový prastarý původ nepotvrdily. V souvislosti s tématem historismů v dějinách architektury nás zajímají především fasády kostela, na kterých se uplatňují hrotitá okna a dva hrotité portály – na západní straně věže a na jižní straně lodi. Hrotité záklenky otvorů budí dojem neoslohové úpravy, ta však až do roku 1912 nemohla proběhnout, neboť tou dobou byl kostel využíván jako špýchar a při opravě v letech 2007 – 2008 se také nalezly zazděná sýpková okénka. Hrubá omítka ploch a letopočet 1922 na dvou deskách vsazených do fasád naznačují, že k úpravě fasád do dnešního stavu došlo až za adaptace kostela pro potřeby Církve československé husitské ve 20. letech 20. století. Historizující úprava průčelí by však neodpovídala dobovému estetickému cítění a rovněž průzkum zdiva při opravě potvrdil, že ostění a záklenky otvorů mají starší původ. Tehdejší adaptace totiž s největší pravděpodobností obnovila starší řešení v duchu barokní gotiky, které patrně souviselo s velkorysou přestavbou nedalekého klášterního chrámu v Sedleci u Kutné Hory, provedenou na počátku 18. století J. B. Santinim. U venkovských kostelů v českých zemích přitom nalezneme řadu analogických příkladů (kostel ve Starém Kolíně, okres Kolín, Poříčí nad Sázavou, kostel sv. Havla, okres Benešov, Všehrdy, okres Plzeň sever a další).
MIĘDZY „RETROSPEKTYWĄ” A „PROGRESJĄ”: UWAGI O KOMUNIKATYWNYCH I ILUSTRATYWNYCH FUNKCJACH ARCHITEKTURY CZYLI O SENSIE HISTORYZMÓW
Artur Kwaśniewski
Referat jest bardzo zwięzłą próbą interpretacji zjawiska historyzmu – jego przejawów i funkcji ideowych na przestrzeni dziejów – w architekturze (dziedzinie sztuki kluczowej z uwagi na funkcje społeczne). Na wstępie autor krótko omawia rolę architektury w przestrzeni społecznej, jej percepcję (sfera obrazowa i sfera ideowa) oraz sposób kodowania treści i znaczeń w formach architektonicznych (motyw kompozycyjny i styl jako nośnik znaczeń); definiuje programowe i modalne stosowanie form; zwraca uwagę na kulturowe uwarunkowania „języka” architektury, a w szczególności na wpływ tendencji retrospektywnych i progresywnych cechujących mentalność i światopogląd różnych społeczności w różnych epokach. Autor z jednej strony podkreśla powszechność zjawisk retrospektywnych w dziejach kultury (ilustrując to wybranymi przykładami od antyku po współczesność), z drugiej zaś strony komentuje sposób postrzegania retrospektyw i zjawisk stylowych przez tradycyjną i współczesną historię sztuki (odnotowuje m.in. znaczenie prac K. Grafa, M. Schmidta, H. Günthera).
Zasadniczą treścią referatu jest sens historyzmów tj. funkcje ideowe i kontekst zjawisk retrospektywnych. Autor rozpatruje je w kilku ujęciach. Po pierwsze: pokazuje komunikatywne i ilustratywne stosowanie form minionych: przywoływanie idei (formy przeszłe jako nośnik treści) i przywoływanie obrazu (formy przeszłe jako scenografia, element „wirtualnej rzeczywistości” itp.). Po drugie: wyróżnia programowe i modalne stosowanie form (rozważa przy tym pojęcia: historyzm – tradycjonalizm). Po trzecie: pokazuje „kontekstualny” charakter form progresywnych i retrospektywnych, ich zdeterminowanie przez kulturę, mentalność i ideologię grupy społecznej lub jednostki (np. antykizacja i Ritterrenaissance w krajach niemieckich ok. 1500; styl Wazów i nurt rodzimy w Rzeczpospolitej ok. 1600-1640; architektura kościołów katolickich i protestanckich w latach 1920-40), przez temat architektoniczny i sposób jego interpretacji (np. modernizm i tradycjonalizm w architekturze świątyń katolickich XX w.), przez kontekst miejsca i otoczenia (nawiązywanie do lokalnej tradycji i do istniejących form budowli).
W podsumowaniu autor podkreśla korzyści z badań nad zjawiskami retrospektywnymi i konieczność odejścia od tradycyjnego sposobu wartościowania dzieł sztuki i uprawiania historii sztuki – przy czym istotna jest nie korekta metodologii, lecz zmiana paradygmatu badawczego.
Znaczenie referatu dla badań nad problematyką:
Wystąpienie porządkuje, podsumowuje, a w pewnych obszarach także rozwija, współczesne badania nad zjawiskiem historyzmów w architekturze.
HISTORIZMY A HISTORIZUJÚCE TENDENCIE NA ÚZEMÍ MESTA TRNAVA
Milan Kazimír, Daniel Zacharová
Príspevok mapuje prejavy historizmu ako slohu a prejavy historizujúcich tendencií v meste Trnava. Spomedzi niekoľkých samostatných tematických okruhov je zaujímavé sledovať predovšetkým zistenie použitia starších krovových konštrukcií pri niektorých stavebných úpravách niektorých palácových objektov v súvislosti s ich historizujúcou prestavbou na začiatku 20.stor. a v rámci sakrálnej architektúry problematiku krížových rebrových klenieb neskororenesančných kaplniek Dómu sv. Mikuláša.
PREZENTÁCIA A UVEDENIE NIEKOĽKÝCH PRÍKLADOV HISTORIZUJÚCEJ SAKRÁLNEJ ARCHITEKTÚRY ŽILINSKÉHO KRAJA SPOLU S ARCHITEKTONICKOU A UMELECKO-REMESELNOU VÝBAVOU
Miloslava Michalcová, Karol Ďurian
Historizujúca architektúra ako fenomén návratu ku poznaným slohovým koncepciám výstavby reprezentatívnejších stavieb sa emotívne a retrospektívne snaží naviesť pozorovateľa do dôb minulých pričom v mnohých prípadoch realizuje túto ideu komplexne od celku až k dokonalým prevedeniam detailu. Mnohé z týchto stavieb sú realizované v rámci krátkeho časového úseku pod jedným autorským perom. Územie severného Slovenska najmä Oravy, Kysúc a čiastočne aj Turca zažíva svoj hospodársky a ekonomický rozmach až po 2. polovici 19.storočia a začiatku 20.storočia. Dochádza k dôležitým spoločenským a technickým zmenám, ktoré ovplyvnili mnohé odvetvia výroby, úžitkového umenia a umeleckého remesla. Na tento rozmach sa viaže čulejší stavebný ruch iniciovaný miestnou šľachtou alebo zámožnejším obyvateľstvom novovznikajúcich mestečiek. V niektorých prípadoch dochádza k nahradeniu starších (drevených alebo murovaných) sakrálnych objektov, ktoré svojim charakterom a mierkou reprezentujú dedinské kostoly – novými, reprezentatívnejšie poňatými stavbami. V rámci Žilinského regiónu je predmetom nášho príspevku odprezentovanie koncepčne najlepšie či už umelecko-remeselne, projekčne a architektonicky realizovaných rímskokatolíckych kostolov v regióne Oravy – v Dolnom Kubíne a v Sedliackej Dubovej, v regióne Martin – vo Vrútkach, v regióne Čadca – v obci Raková.
ANTONÍN ENGEL A AREÁL ČVUT V PRAZE-DEJVICÍCH. HISTORISMUS NEBO ÚSILÍ O NADČASOVOST
Petr Vorlik
Okolnosti za kterých Antonín Engel jako člen Státní regulační komise získal zakázku na vypracování regulačního plánu Dejvic a Bubenče a posléze i areálu ČVUT jsou velmi dobře známy. Jakým způsobem se však vyrovnával s prodlužováním výstavby a skutečností, že v době kdy byla ukončena první etapa, působila už jeho architektura v kontextu progresivní dobové produkce poněkud archaicky a vysloužila si proto silnou kritiku? Čím se vlastně lišila? Jakou roli sehrálo jeho vzdělání a osobní naturel? Jaké použil argumenty v konfrontaci s racionálními předpoklady nastupující, teoreticky nekompromisní generace architektů? Obstála s časovým odstupem jeho koncepce?
POVÁLEČNÁ DOSTAVBA AREÁLU ČVUT V PRAZE-DEJVICÍCH. ARCHITEKTURA V PŘECHODNÉ DOBĚ A HISTORICKÉ PROSTŘEDÍ
Petr Vorlik
Nedokončený areál ČVUT v Praze-Dejvicích po válce přímo „volal“ po završení (srov. programová podpora průmyslu a výchova technicky profilovaných kádrů). Na základě soutěže v konfliktních a nejednoznačných letech 1957 – 58 pokračovala výstavba podle radikálního vítězného návrhu Františka Čermáka a Gustava Paula; v době hledání únikové cesty z patosu socialistického realismu a prohlubující se mezery mezi centrálně řízeným hospodářstvím, uvadající stavební výrobou a narůstajícím optimismem a entusiasmem svobodněji uvažujících architektů. Jakým způsobem se s danou situací a společenskou atmosférou oba bývalí funkcionalisté a žáci Antonína Engela vyrovnali? Podařilo se jim najít rovnováhu mezi „budovatelskou“ společenskou objednávkou a velmi rigidní, tradicionalistickou městskou strukturou původního plánu?
OTÁZKA HISTORISMU V SOUTĚŽNÍCH PROJEKTECH PO ROCE 1954
Lenka Popelová
Socialistický realismus, historizující etapa ve vývoji naší novodobé architektury, se začal z politického příkazu uplatňovat na začátku 50. let 20. století. Naši architekti se s ním ale vpravdě nikdy neidentifikovali. Po Chruščovově projevu na moskevské konferenci stavbařů roku 1954 byl tento směr opuštěn, nicméně ze setrvačnosti a nejasnosti dalšího směřování ovlivňoval naši architekturu i ve druhé polovině 50. let – zejména v oblasti kulturních staveb.
Příspěvek se zabývá soutěžními projekty, v jejichž souvislosti se problematika dalšího využití historizujících odkazů v té době otevřeně reflektovala. Rozdílné přístupy k užití historismů se dají popsat na třech základních skupinách. Jde zaprvé o dozvuky ortodoxní sorely, zadruhé o historismy čerpající z nových zdrojů a zatřetí o snahu vyrovnat se s tradicí v abstraktnější rovině – užitím historických kompozičních principů a schémat ale víceméně bez historizujícího detailu. Vybrané příklady ilustrují názorové zmatky, které předznamenávaly návrat k modernistickému modelu.
PŘÍKLAD VÝVOJE MĚSTA ZROZENÉHO V DOBĚ HISTORIZUJÍCÍ
Marie Platovská
Zrod a vývoj Královských Vinohrad v poslední čtvrtině 19. století.
NEOGOTICKÝ ALTÁNOK PRI ZÁMKU V HLOHOVCI
Rastislav Petrovič
V blízkosti hlohovského zámku, na nároží hornej terasy zámockej záhrady, stojí neogotický altánok. Altánok postavený na pôdoryse štvorca s rozmermi približne 7 x 7 m má však zložitejší stavebno-historický vývoj. Pôvodne renesančnú stavbu z 2. polovice 16. storočia pravdepodobne so stredovekým jadrom najprv barokovo prestavali. Svoju historizujúcu neogotickú podobu získal koncom 18. storočia, v čase keď vtedajší majitelia hlohovského panstva Erdődyovci zámok empírovo prestavali a v areáli zámku vybudovali nové empírové budovy: divadlo, jazdiareň a oranžériu. V interiéri sa našli fragmenty neogotickej maľby, ktorú tvorí iluzívna architektúra s rastlinnými motívmi. Altánok v 2. polovici 20. storočia slúžil obytným účelom. Dnes je opustený a chátra.
ZIKMUNDOVSKÁ PŘESTAVBA STARÉHO PALÁCE PRAŽSKÉHO HRADU – PROGRAMOVÝ HISTORISMUS?
František Záruba
Příspěvek vychází z výsledku mé magisterské práce věnované hradům Václava IV. Nedílnou součástí této práce bylo i zpracování Starého paláce Pražského hradu v době lucemburské, přičemž došlo k přehodnocení stavebního vývoje a zpřesnění rozsahu jednotlivých stavebních etap. Jedním z výsledků byla identifikace poměrně rozsáhlé zikmundovské přestavby paláce, kterou se podařilo doložit jak stavebně historickým rozborem, tak i písemnými prameny. Stylová poloha této etapy klade zásadní otázku: jedná se o programový historismus?
PROMĚNA VĚŽÍ CHEBSKÉHO CHRÁMU SV. MIKULÁŠE V POSLEDNÍCH DVOU STALETÍCH
Jan Pešta
Dne 6. června po 10. hodině večer (tedy téměř přesně 200 let před konferencí Historismy) vypukl požár, který zničil chrám sv. Mikuláše v Chebu. Požár však současně otevřel cestu k postupné proměně podoby věží (pře-devším jejich zastřešení) této významné památky a tím i celého městského panoramatu. Příspěvek si všímá podoby věží v kontextu vývoje dobového stylového názoru od raného romantismu přes dvojí regotizaci v 60. a 90. letech 19. století, poválečné provizorní zastřešení až po nedávno dokončené nové zastřešení historizují-cích tvarů, navazující na poslední neogotickou etapu. Proměnu věží lze sledovat především díky bohatému ikonografickému materiálu.
HISTORISMUS VE VENKOVSKÉM PROSTŘEDÍ
Jana Horváthová, Jan Konůpek
Příspěvek se zabývá stavbami ve venkovském prostředí, v jejichž architektonickém řešení se objevují historizující tendence. Referát by se měl zaměřit na principy, důvody a inspirativní zdroje historizující tvorby ve venkovském prostředí na území dnešního Karlovarského kraje v průběhu 19. a první třetiny 20. století.
PRVNÍ ROMANTICKÉ ÚPRAVY HRADU ORLÍKA NAD VLTAVOU
Jiří Varhaník
Romantické historizující úpravy hradu Orlíka nad Vltavou jsou v literatuře připisovány B. Grueberovi a datovány po roce 1849. Opomíjena zůstává významná skutečnost, že k prvním romantickým úpravám došlo již po požáru, vzniklém během adaptace hradu na sídlo mladší větvě schwarzenbergského rodu v roce 1802. Úprava koruny štítové zdi v čele hradu a završení všech tří věží, opatřených novým cimbuřím, tak pochází již z roku 1803, stejně jako nově zřízená terasa nad zástavbou někdejšího parkánu na východní straně.
BAROKNÍ KLASICISMUS NA KONCI 18. STOLETÍ
Pavel Vlček
Vedle již mnohokrát zpracovaného fenoménu gotizujícího baroka („barokní gotiky“), který je především spjat s osobností Jana Blažeje Aichla (Santiniho), bude okrajově zmíněn i „památkářský“ historismus v tvorbě Františka Maxmiliána Kaňky. Důraz však bude položen na tvorbu 2. poloviny 18. století v Čechách, kdy se nejdříve projevuje návrat dynamického baroka hlavně v tvorbě Jana Josefa Wircha, posléze návrat raně barokních prvků v konci barokní éry.
INSPIRAČNÍ ZDROJE HISTORIZUJÍCÍ ARCHITEKTURY NA PŘÍKLADU NÁRODNÍHO MUSEA
Pavel Vlček
Různé zdroje inspirace architektonického členění Národního musea v Praze, které nehledá zdroje jen v renesanční architektuře, ale také v baroku a v soudobé evropské tvorbě, nutí k zamyšlení nad korektností pojmů přísný či vědecký historismus (historicismus), jehož kořeny lze ostatně hledat, zvláště v anglosaském prostředí již v klasicismu, v podobě Greek či Roman revival.
MAUZOLEUM RODINY DITTRICH V KRÁSNÉ LÍPĚ
Tomáš Brož, Jaroslav Skopec
Krátký exkurs k historii a k ojedinělému technickému vybavení jediné stavby německého architekta Julia Carla Raschdorffa na českém území.
TŘI TVÁŘE GOTIKY: WOLMUTH, SANTINI. MOCKER
Pavel Kalina
Gotická architektura v průběhu staletí po příchodu renesance nemizí ze středoevropského kulturního prostoru, ale uplatňuje se v celé řadě staveb. Starší dějiny architektury konceptualizovaly tato uplatnění pomocí pojmů jako survival a revival, přežívání a nové oživení gotiky, která ovšem byla chápána jako cosi implicitně neaktuálního. Dnes se ukazuje, že historická skutečnost 16.-19. století byla natolik složitá, že jednotlivé momenty v různých fázích rozvoje „gotické“ tradice nelze vždy dostatečně popsat jen s pomocí těchto pojmů. Ve svém příspěvku se proto chci zaměřit na konkrétní podoby užití gotiky v dílech tří architektů oddělených vždy několika generacemi osobností, a to zejména s ohledem na způsoby navrhování a technologie použité v různých obdobích. Vzhledem k délce příspěvku s pokusím naznačit také sociální či teoretický rozměr stavění „na gotický způsob.“
DLOUHÁ JÍZDA NA ZÁMKU V DĚČÍNĚ V 19. A 20. STOLETÍ
Otto Chmelík
Dlouhá jízda – Lange Fahrt, unikátní přístupová komunikace, která spojuje v délce téměř 300 m podzámčí s vlastním zámkem na skalní ostrožně. Dlouhá jízda byla vystavěna v rámci rozsáhlé barokní přestavby zámku Děčín v době hraběte Maxmiliána Thun-Hohensteina (1638-1701). Jedná se bezesporu o jednu z nejoriginálnějších barokních staveb v Čechách. V průběhu doby doznala podoba Dlouhé jízdy samozřejmě řadu změn. Příspěvek se věnuje na základě archivních pramenů realizovaným i nerealizovaným stavebním aktivitám, které zde probíhaly či byly uvažovány v 19. a 20. století, a měl by sloužit mj. jako podklad pro rekonstrukci Dlouhé jízdy, která je v současné době plánována.
VLIV KLASICISTNÍ LIDOVÉ ARCHITEKTURY BROUMOVSKÉHO TYPU NA REZIDENČNÍ VILY Z POČÁTKU 20. STOLETÍ
Miloš Buroň
Klasicistní lidová architektura broumovského typu je poměrně známou a vcelku specifickou záležitostí 19. století. Výrazným charakteristickým znakem této architektury jsou přísně symetrické štíty bohatě členěné pilastry s kladím a více či méně bohatou štukovou výzdobou. Tyto štíty přímo ovlivnily výstavbu vily čp. 5 v Hynčicích u Meziměstí, jistý vliv je patrný i na vile továrníka Oskara Nowotneho čp. 127 v Broumově z let 1927 – 1928. Na druhé vile jsou do jisté míry patrny i barokní vlivy. Příspěvek se zaměřuje na členění a výzdobu jednotlivých průčelí, která srovnává s průčelím domů broumovských statků. Ve stručnosti nastíní i dispozici obou vil.
K původu pověry o dvouvrstvém sgrafitu v pozdním historismu
Lumír Tejmar
Z české literatury vydávané asi tak posledních padesát let se nám dostává poučení, že sgrafito je technika pocházející z renesanční Itálie, která je založena na dvou (či více) vzájemně barevně odlišných omítkových vrstvách. S takovouto definicí se lze setkat i v nejnovějších publikacích. Nejvyšší dosažený stupeň poznání u nás je podle literatury nutno hodnotit tak, že jsou tu jen velmi vzácné výjimky. Takové, kde autoři vycházejí z vlastních zjištění odlišné – co do omítek jednovrstvé – techniky z dochovaných originálů. Ani ti si však nedovolují vyjádřit, že renesanční sgrafito na dvou kontrastních vrstvách omítek založeno nebylo. Tak silná je tradice této chyby, byť ještě renesanční Vasariho popis sgrafitové techniky vypovídá o jediné omítkové vrstvě. Tak silná je tato pověra, že většina obnov (rekonstrukcí) sgrafit, se kterými se dnes můžeme setkat, nerespektuje technickou strukturu originálu. Pověra je natolik zakořeněná, že někdy ovlivňuje i nepřímé zdroje poznání. Přitom popisy nálezů dvouvrstvých sgrafit jsou často jediné, co by dnes mělo o originálech vypovídat. A jakou má taková výpověď hodnotu, když v těch výjimečných případech, kdy obnovou nebyla původní sgrafita zcela zničena, zjišťujeme, že popis je v rozporu se skutečností? Byl popis dvou vrstev omítek sgrafita důvodný tam, kde to již nemůžeme ověřit?
Nesprávná interpretace techniky sgrafit ale někde musí mít svůj počátek. K pokusu dopracovat se k původu pověry o dvouvrstvém sgrafitu vedla snaha přispět k jejímu vymýcení a příspěvek je vlastně jejím vedlejším produktem. Zdaleka nikoli uspokojivý a jednoznačný výsledek pátrání po dokladech sgrafitové techniky z období historismu by pak měl podnítit zvýšení zájmu o tuto oblast bádání. Nepoškozené originály historizujících sgrafit z poslední třetiny 19. a počátku 20. století začínají být totiž vzácnější než renesanční.
Anotace posterů
„RETROSPEKTYWNE” I „PROGRESYWNE” W ARCHITEKTURZE KRĘGU WENDELA ROSKOPFA (OK. 1500-1550)
Artur Kwaśniewski
Poster zajmuje się językiem architektonicznym używanym w kręgu Wendela Roskopfa (ur. 1480, zm. 1549) – jednego z czołowych architektów działających na Śląsku i Łużycach w 1. połowie XVI w. – w oparciu o współczesną interpretację zjawisk stylowych. Składa się z trzech części. Autor sygnalizuje funkcjonowanie języka „gotyckiego” i „renesansowego” na ziemiach ościennych około roku 1500 (Konrad Pflüger, Benedykt Reyt). Na tym tle przedstawia realizacje Roskopfa i jego współpracowników, a szczególną uwagę poświęca architekturze ratusza we Lwówku Śląskim, podkreślając „nowoczesną” architekturę wnętrz oraz „antyczny” wystrój fasad – czerpiący (zdaniem autora) ze wzorców romańskich. W zakończeniu zostaną przedstawione i skomentowane inne przykłady „romańskiego renesansu” na Śląsku.
Znaczenie dla badań nad problematyką:
Poster zajmując się sensem form „gotyckich” i „renesansowych” w architekturze ratusza lwóweckiego podejmuje wątek dotychczas nieobecny w publikacjach polsko- i niemieckojęzycznych
LOVECKÝ ZÁMEČEK V LEDNICI A BELVEDER VE VALTICÍCH
Lenka Šabatová
Dva příklady voluptuárních objektů postavených na počátku 19. století a později stavebně upravovaných v historizujícím duchu, vycházejícím z tradicionalistického cítění stavebníků z rodu Liechtensteinů.
PROMĚNA VĚŽÍ CHEBSKÉHO CHRÁMU SV. MIKULÁŠE V POSLEDNÍCH DVOU STALETÍCH
Jan Pešta
Dne 6. června po 10. hodině večer (tedy téměř přesně 200 let před konferencí Historismy) vypukl požár, který zničil chrám sv. Mikuláše v Chebu. Požár však současně otevřel cestu k postupné proměně podoby věží (pře-devším jejich zastřešení) této významné památky a tím i celého městského panoramatu. Příspěvek si všímá podoby věží v kontextu vývoje dobového stylového názoru od raného romantismu přes dvojí regotizaci v 60. a 90. letech 19. století, poválečné provizorní zastřešení až po nedávno dokončené nové zastřešení historizujících tvarů, navazující na poslední neogotickou etapu. Proměnu věží lze sledovat především díky bohatému ikonografickému materiálu.
HISTORISMUS VE VENKOVSKÉM PROSTŘEDÍ
Jana Horváthová, Jan Konůpek
Příspěvek se zabývá stavbami ve venkovském prostředí, v jejichž architektonickém řešení se objevují historizující tendence. Referát by se měl zaměřit na principy, důvody a inspirativní zdroje historizující tvorby ve venkovském prostředí na území dnešního Karlovarského kraje v průběhu 19. a první třetiny 20. století.
PRVNÍ ROMANTICKÉ ÚPRAVY HRADU ORLÍKA NAD VLTAVOU
Jiří Varhaník
Romantické historizující úpravy hradu Orlíka nad Vltavou jsou v literatuře připisovány B. Grueberovi a datovány po roce 1849. Opomíjena zůstává významná skutečnost, že k prvním romantickým úpravám došlo již po požáru, vzniklém během adaptace hradu na sídlo mladší větvě schwarzenbergského rodu v roce 1802. Úprava koruny štítové zdi v čele hradu a završení všech tří věží, opatřených novým cimbuřím, tak pochází již z roku 1803, stejně jako nově zřízená terasa nad zástavbou někdejšího parkánu na východní straně.
BAROKNÍ KLASICISMUS NA KONCI 18. STOLETÍ
Pavel Vlček
Vedle již mnohokrát zpracovaného fenoménu gotizujícího baroka („barokní gotiky“), který je především spjat s osobností Jana Blažeje Aichla (Santiniho), bude okrajově zmíněn i „památkářský“ historismus v tvorbě Františka Maxmiliána Kaňky. Důraz však bude položen na tvorbu 2. poloviny 18. století v Čechách, kdy se nejdříve projevuje návrat dynamického baroka hlavně v tvorbě Jana Josefa Wircha, posléze návrat raně barokních prvků v konci barokní éry.
INSPIRAČNÍ ZDROJE HISTORIZUJÍCÍ ARCHITEKTURY NA PŘÍKLADU NÁRODNÍHO MUSEA
Pavel Vlček
Různé zdroje inspirace architektonického členění Národního musea v Praze, které nehledá zdroje jen v renesanční architektuře, ale také v baroku a v soudobé evropské tvorbě, nutí k zamyšlení nad korektností pojmů přísný či vědecký historismus (historicismus), jehož kořeny lze ostatně hledat, zvláště v anglosaském prostředí již v klasicismu, v podobě Greek či Roman revival.
HANS COUDENHOVE KALERGI A ZÁMEK V POBĚŽOVICÍCH.
Hana Hanzlíková
Prezentace vize stavebníka o realizaci rodového sídla. Znaky romantické přestavby zámku v Poběžovicích v době od 20-tých let 20. století do r. 1945 za Hanse Coudenhove Kalergi znovu navazují na formy 19. století. Vycházejí z kořenů starého evropského původu jeho rodu a exotického cítění ze zděděných orientálních rysů po rodině matky. Projevují se zde záliby stavebníka o heraldiku, vykopávky, architekturu a prolínají se s filozofickým krédem jeho i nejbližších příslušníků rodiny o národnostním soužití.
STŘÍPKY HISTORISMŮ, ANACHRONISMŮ A SMYSLU PRO „GLEICHFÖRMIGKEIT“ (Z „POZŮSTALOSTI“ ARCHIVNÍHO REŠERŠIŠTY.)
Martin Ebel
Několik okrajových příkladů nevědomého i vědomého historismu zachycených archivními prameny.
Program volně přístupného večera – úterý 9. června 2009
15:00 18:00 – prezence – zámek Děčín – informace [1]
17:00 18:00 – prohlídka zámeckých obrazů – zámek Děčín
18:30 19:00 – prohlídka Waldštejnské vily
19:30 20:00 – prohlídka Thunovské kaple
19:30 20:00 – návštěva čp. 33/1
20:00 22:00 – posezení v „gotické hospodě“ (Hotel Pošta)
Program referenční částí VIII. konference SHP – Historismy
Středa 10.6.
10.30 Zahájení konference a vstupní slova: moderuje Kamil Podroužek
Milena Hauserová (starostka sdružení SHP, FA ČVUT Praha)
Michaela Hrubá (děkanka FF UJEP Ústí n.L.)
Petr Hrubý (krajský konzervátor NPÚ Ústí n.L.)
Iveta Krupičková (ředitelka zámku Děčín)
Kamil Podroužek (vedoucí Centra dokumentace FF UJEP, NPÚ Ústí n.L.)
Úvodní referáty: moderuje Petr Macek
11.05 Milena Hauserová: Historismus – úvodní slovo
11.30 Václav Girsa: Bauska – případ záchrany obrazu památky
12.00 Pavel Kalina: Tři tváře gotiky: Wohlmuth, Santini, Mocker
12.30 Arthur Kwasniewski: Między „retrospektywą” a „progresją”: uwagi o komunikatywnych ilustratywnych funkcjach architektury czyli o sensie historyzmów
13.00 – 14.30 přestávka na oběd
II. blok referátů: moderuje Václav Girsa
14.30 František Záruba: Zikmundovská přestavba starého paláce pražského Hradu – programový historismus?
14.50 Milena Hauserová: Hledání cesty mezi gotikou a renesancí
15.10 Michael Rykl: Příklady projevů konzervativismu a historismu v prostředí malých feudálních sídel
15.30 Lucie Augustinková: Přežívání pozdně gotických tendencí v sakrální architektuře Moravskoslezského kraje
15.50 Karel Kibic ml.: Uprava průčelí kostela sv. Perta a Jana apoštolů (pův. Jana Křtitele) v Malíně. Další příklad barokní gotiky na Kutnohorsku
16.05 Pavel Vlček: Raně barokní historismy na konci baroka
16.25 – 16.50 přestávka
III. blok referátů: moderuje Michael Rykl
16.50 Rastislav Petrovič: Neogotický altánok pri zámku v Hlohovci
17.05 Jiří Varhaník: První romantické úpravy hradu Orlíka nad Vltavou
17.25 Lubomír Zeman: Historismy v lázeňském prostředí
17.45 Lumír Tejmar: K původu pověry o dvouvrstvém sgrafitu v pozdním historismu
18.05 Tomáš Brož – Jaroslav Skopec: Mauzoleum rodiny Dittrichů v Krásné Lípě
Čtvrtek 11.6.
IV. blok referátů: moderuje Milena Hauserová
9.00 Petr Macek : Historismy – pokus o klasifikaci
9.35 Marie Platovská: Příklad vývoje města zrozeného v době historizující
9.55 Milan Kazimír, Daniel Zacharová: Historismy a historizujúce tendencie na území mesta Trnava
10.15 Miloslava Michalcová, Karol Ďurian: Prezentácia a uvedenie nikolkých príkladov historizujúcej sakrálnej architektúry Žilinského kraja spolu s architektonickou a umelecko – remeselnou výbavou
10.35 -10.55 přestávka
V. blok referátů: moderuje Kamil Podroužek
10.55 Otto Chmelík: Dlouhá jízda na zámku v Děčíně v 19. a 20. století
11.10 Jan Pešta: Proměna věží chebského chrámu sv. Mikuláše v posledních dvou staletích
11.25 Jana Horváthová – Jan Konůpek: Historismus ve venkovském prostředí
11.45 Miloš Buroň: Vliv klasicistní lidové architektury broumovského typu na rezidenční vily z počátku 20. století
12.05 Petr Vorlík: Antonín Engel a areál ČVUT v Praze – Dejvicích. Historismus nebo úsilí o nadčasovost
12.25 Petr Vorlík: Poválečná dostavba areálu ČVUT v Praze Dejvicích. Architektura v přechodné době a historické prostředí
12.45 Lenka Popelová: Otázka historismu v soutěžních projektech po roce 1954
13.00 – 14.30 přestávka na oběd
exkurze v areálu zámku Děčín. Vede Petr Macek
15.00 dolní brána Dlouhé jízdy
15.30 kostel Povýšení Svatého kříže
16.00 Růžová zahrada – Dana Hladíková
16.30 nádvoří zámku a jízdárna
17.00 jižní terasové zahrady – Kamil Podroužek
17.30 – 19.00 přestávka na večeři
společenský večer
19.00 pěvecký koncert v zámeckém sále
19.30 panelová diskuse s občerstvením
Program exkurze
12.6.2009 pátek
bus A
08:45 přistavení autobusu před Sýpku
09:00 0 km odjezd z Děčína od Sýpky
09:15 – 09:45 7,7 km Jedlka, kostel sv. Anny
09:55 3,0 km Benešov nad Ploučnicí
10:00 – 10:30 kostel Narození Panny Marie
10:45 – 11:45 Horní zámek
11:45 – 12:15 Dolní zámek
12:25 – 12:45 Konojedský dům
13:00 – 14:00 6,7 km Markvartice, tvrz
14:20 13,2 km příjezd autobusu do Děčína před Sýpku
suma: 5,5 hod 31 km
bus B
08:45 přistavení autobusu před Sýpku
09:00 0 km odjezd z Děčína od Sýpky
09:20 – 10:20 13,2 km Markvartice, tvrz
10:35 6,7 km Benešov nad Ploučnicí
10:45 – 11:15 kostel Narození Panny Marie
11:30 – 12:30 Horní zámek
12:30 – 13:00 Dolní zámek
13:10 – 13:30 Konojedský dům
13:45 – 14:15 3,0 km Jedlka, kostel sv. Anny
14:30 7,7 km příjezd autobusu do Děčína před Sýpku
suma: 5,5 hod 31 km